Jan Kačer

V tomto článku se budeme zabývat Jan Kačer, tématem, které upoutalo pozornost mnoha jednotlivců po celém světě. Abychom mohli poskytnout komplexní a podrobný pohled na Jan Kačer, prozkoumáme různé aspekty související s tímto tématem, od jeho počátků až po jeho význam dnes. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků v této oblasti s cílem nabídnout čtenářům hluboké a úplné porozumění Jan Kačer. Kromě toho budeme analyzovat dopad, který měl Jan Kačer v různých oblastech, a také jeho možné důsledky pro budoucnost. Nakonec si tento článek klade za cíl vrhnout světlo na Jan Kačer a poskytnout čtenářům informovaný a obohacující pohled na toto téma.

doc. Jan Kačer
Jan Kačer (2007)
Jan Kačer (2007)
Narození3. října 1936
Holice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. května 2024 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materAMU v Praze
Povolánífilmový režisér, politik, pedagog, televizní herec, divadelní herec, filmový herec, divadelní režisér, herec, spisovatel a vysokoškolský učitel
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (1998)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm IV. třídy (2016)
Výroční cena AČFK (2024)
Politické stranyOF (1990–1991)
OH (1991–1992)
SD-LSNS
nestr./KDU-ČSL (2004)
ChoťNina Divíšková (1962–2021)
DětiSimona Kačerová
Klára Cimburová
Adéla Kačerová-Kubačáková
Funkceposlanec Federálního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Kačer (1971)
Jan Kačer (2012)

Jan Kačer (3. října 1936 Holice – 24. května 2024 Praha) byl český herec a režisér, manžel herečky Niny Divíškové.[1]

Život

Narodil se v roce 1936 v rodině obuvníka Viléma Kačera a jeho manželky Vlasty, která v jeho firmě pracovala jako sekretářka.[2] Jeho otec v roce 1938 krátce po přijetí Mnichovské dohody spáchal sebevraždu kvůli obavám o budoucnost své firmy a obav z rasové perzekuce, když byl židovského původu.[3]

Po ukončení základního vzdělání si podal přihlášku na střední školu do Brna, ale kvůli nevhodnému třídnímu původu (otec byl považován za továrníka) nebyl přijat, na radu svého učitele se přihlásil na SPŠ keramickou v Bechyni.[4][2] Tuto absolvoval v roce 1955.[4] Během studia působil v ochotnickém divadelním kroužku.[2]

Zvažoval studium UMPRUMu, ale nakonec se rozhodl podat si přihlášku na divadelní režii na DAMU v Praze na pražské DAMU. Tu úspěšně dokončil v roce 1959, během svých studií působil jako asistent u Alfréda Radoka.[2]

Poté odešel do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Zde se vytvořila skupina generačně spřízněných herců a dramatických umělců, která později založila Činoherní klub v Praze. Zde Kačer působil také jako režisér (1965–1974) a herec (v ostravském Státním divadle 1976–1986). Od roku 1976 do 1981 působil souběžně v pražském Divadle E. F. Buriana a mezi léty 1986 až 1990 byl členem Divadla na Vinohradech[5].

Ve filmu debutoval v roce 1959 epizodní rolí Probuzení Jiřího Krejčíka. První hlavní roli mu poskytli Ján Kadár a Elmar Klos ve stejnojmenném filmu natočeném podle románu Smrt si říká Engelchen.

Režíroval mnoho divadelních her (Sbohem, Sokrate!, Pekař Jan Marhoul, Peer Gynt, Višňový sad, Revizor, Na dně) a několik televizních filmů (Jsem nebe, Město mé naděje).

Byl aktivní i politicky. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha) za Občanské fórum. V té době moderoval rovněž podvečery pro Masarykovo demokratické hnutí v Divadle Kolowrat, jehož byl aktivním členem a spoluzakladatelem. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[6]

V senátních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu ve volebním obvodu Náchod za formaci Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální.[7] V senátních volbách roku 2004 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora v obvodu Praha 6 jako nestraník za KDU-ČSL.[8]

Je také autorem čtyř vzpomínkových biograficky laděných knih (Jedu k mámě, 2003; Mírnou oklikou, 2005; K přátelům, 2012, Zadními vrátky, 2022).

V roce 2014 obdržel ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.[9] V roce 2016 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně.[10]

Zemřel dne 24. května 2024 ve věku 87 let. Několik dní před smrtí opustil na vlastní žádost a na reverz nemocnici v pražském Motole, kde se tři týdny léčil se zápalem plic.[11] V červenci 2024 obdržel in memoriam na 50. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.[12]

Pohřeb Jana Kačera v červnu 2024

Divadelní režie, výběr

Filmografie, výběr

Film

Televize

Práce pro rozhlas, audioknihy

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Vzpomínky

Odkazy

Reference

  1. ↑ PEŠKA, Lukáš. Ratha chci sledovat naživo, ne z médií. 5 plus 2. 15. 8. 2013, roč. 2, čís. 33, s. 12. 
  2. ↑ a b c d VOJTASÍKOVÁ, Tereza. Jan Kačer a Státní divadlo Ostrava 1976 - 1986. 2012 . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  3. ↑ Židovská obec v Praze. www.kehilaprag.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ a b Slavný herec (85) přišel už jako malý kluk o tatínka. Oběsil se kvůli strachu o rodinu. www.super.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 . Český statistický úřad . Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.11. - 6.11.2004 . Český statistický úřad . Dostupné online. 
  9. ↑ Nadace Život umělce, tištěná publikace "Umělci ocenění za kalendářní rok 2014" (odkaz na pdf) Archivováno 28. 7. 2019 na Wayback Machine.
  10. ↑ Zeman vyznamenal 30 osobností, šest ocenil Řádem bílého lva . ČTK . Dostupné online. 
  11. ↑ Zemřel Jan Kačer. Novinky.cz . 2024-05-24 . Dostupné online. 
  12. ↑ Výroční cenu pro Jana Kačera převzala jeho dcera . Letní filmová škola, 2024-08-02 . Dostupné online. 
  13. ↑ TUREK, Petr. Ernest Hemingway: Stařec a moře. Vltava . Český rozhlas . Dostupné online. 
  14. ↑ ŠVÁBOVÁ, Šárka. Legendy Činoherního klubu očima Jana Kačera. Populární divadlo v ulici ve Smečkách oslavilo 55 let své existence . Český rozhlas, 2020-12-29 . Dostupné online. 
  15. ↑ ŠVÁBOVÁ, Šárka. Nešlo nám o úspěch představení, ale o změnu světa, vzpomíná Jan Kačer v Osudech . Český rozhlas, 2021-01-25 . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy