Jan Jakubec

V dnešním světě se Jan Jakubec stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří jednoduše hledají obecné informace, Jan Jakubec je téma, které upoutalo pozornost mnoha. S rostoucím dopadem, který má Jan Jakubec na různé oblasti společnosti, je zásadní dále porozumět jeho významu a tomu, jak přímo ovlivňuje naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Jakubec s cílem poskytnout širší a úplnější vizi tohoto tématu, které dnes vyvolalo tolik debat a zájmu.

Tento článek je o českém literárním historikovi a kritikovi. O československém vojákovi pojednává článek Jan Jakubec (voják).
Prof. Dr. Jan Jakubec
Jan Jakubec (1895)
Jan Jakubec (1895)
Narození11. května 1862
Libunec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. července 1936 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatel, historik, pedagog, učitel, literární historik, literární kritik a vysokoškolský učitel
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témataliterární historie, literární kritika a školství
PříbuzníAlois Jakubec (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jana Jakubce (matrika N 1821-1881 Libunec (SOA Zámrsk))

Jan Jakubec (11. května 1862 Libunec u Jičína – 4. července 1936 Praha[1]) byl český literární historik a kritik.[2]

V letech 1919–1932 působil jako profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zemřel roku 1936 v Praze. Je pohřben na Vinohradském hřbitově.

Jeho tvorba je ovlivněna pozitivismem. Za stěžejní dílo Jana Jakubce jsou považovány soustavné, monograficky členěné Dějiny literatury české, ve kterých pojednal období od "prvních začátků literatury u nás" po májovce. Vyšly nejprve v roce 1911 v jednom svazku a následně v letech 1929 a 1934 v rozšířeném dvousvazkovém vydání. Na rozdíl od svého vrstevníka Jaroslava Vlčka sledoval Jakubec literární vývoj více z ideové stránky a soustředil se na autorskou biografii.[3][4][2] Mimoto má na kontě nezanedbatelný počet publikací o české literatuře a jejím vývoji, například o Janu Kollárovi[5][6], básnické tvorbě Františka Palackého či Antonínu Markovi[7]. V neposlední řadě výrazně přispěl do čtyřsvazkového díla Literatura česká XIX. století: od Josefinského obrození až po českou modernu.

F.X. Šalda (který se jak vůči Jakubcovu, tak Vlčkovu literárněvědnému přístupu vymezoval kriticky) zveřejnil ve svém Zápisníku stručnou poznámku k Jakubcovým Dějinám literatury české, v níž oceňuje, že autor detailně ověřuje a kriticky prozkoumává fakta.

Dílo

  • Antonín Marek : jeho život a působení i význam v literatuře české. Praha: František Bačkovský, 1896, 244 s. Dostupné online
  • Dějiny literatury české: od nejstarších dob až do probuzení politického (1911) Dostupné online

Rozšířené a přepracované vydání tohoto spisu vyšlo ve dvou svazcích:

  • Dějiny literatury české. 1. díl. Od nejstarších dob do probuzení politického (1929)
  • Dějiny literatury české. 2. díl. Od osvícenství po družinu máje (1934)
  • Literatura česká devatenáctého století: od Josefinského obrození až po českou modernu
    • Díl 1. Od Josefa Dobrovského k Jungmannově škole básnické (1902, 2. vyd. 1911) Dostupné online
    • Díl 2. Od M. Zd. Poláka ke K. J. Erbenovi (1903, 2. vyd. 1917) Dostupné online
    • Dílu třetího část první. Od K. H. Máchy ke K. Havlíčkovi (1905) Dostupné online
    • Dílu třetího část druhá. Od Boženy Němcové k Janu Nerudovi (1907) Dostupné online
Hrob rodiny Jana Jakubce na Vinohradském hřbitově.

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z13, s. 75
  2. ↑ a b Panorama české literatury 1. díl (do roku 1989). Praha: Knižní klub, 2015. ISBN 978-80-242-4818-9. 
  3. ↑ JAKUBEC, Jan. Dějiny literatury české I.. Praha: Jan Laichter, 1929. 986 s. 
  4. ↑ JAKUBEC, Jan. Dějiny literatury české II.. Praha: Jan Leichter, 1934. 1051 s. 
  5. ↑ JAKUBEC, Jan. O vlivu slovenského dialektu na spisovný jazyk v Kollárových básních. Rožumberok: , 1898. 19 s. 
  6. ↑ JAKUBEC, Jan. O životě a působení Jana Kollára. Praha: Nákladem Literárního a řečnického spolku "Slavia", 1893. 47 s. 
  7. ↑ JAKUBEC, Jan. Antonín Marek : jeho život a působení i význam v literatuře české. Praha: František Bačkovský, 1896. S. 244. 

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • Panorama české literatury 1 Lubomír Machala (ed.)

Související články

Externí odkazy