V dnešním světě se Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už pro svůj dopad na společnost, svou historickou relevanci nebo svůj vliv na každodenní život, Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, od jeho původu až po jeho důsledky v dnešním světě, s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze | |
---|---|
![]() Lichtenštejnský palác, hlavní budova školy | |
Vedení fakulty | |
Děkan | prof. Ivan Klánský |
Proděkan | MgA. Irvin Venyš, Ph.D. |
Proděkan | doc. Mgr. Václav Janeček, Ph.D. |
Proděkan | prof. Vlastimil Mareš |
Tajemník | Ing. Jolana Krotilová |
Statistické údaje | |
Katedry | 13 |
Ústavy | 5 |
Základní informace | |
Datum založení | 1945 |
Kontaktní údaje | |
Adresa | Praha, Česko |
Souřadnice | 50°5′17,42″ s. š., 14°24′7,65″ v. d. |
Oficiální web | |
www.hamu.cz |
Hudební a taneční fakulta (HAMU) je jednou ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze (DAMU, FAMU, HAMU). Byla založena dekretem prezidenta republiky dr. Eduarda Beneše z 27. října 1945. Sídlí v Praze na Malé Straně v Lichtenštejnském paláci a Hartigovském paláci. Do 22. ledna 2010 nesla název Hudební fakulta. Děkanem byl od 22. ledna 2010 do roku 2018 klarinetista Vlastimil Mareš.[1] Od nového akademického roku 2018/2019 je jím pianista Ivan Klánský.[2]
Katedra navázala na tradice Mistrovské školy pražské konzervatoře, vedené Vilémem Kurzem. Katedra vyučuje tři obory – klavír, varhany a cembalo. U zrodu stáli profesoři Ilona Štěpánová-Kurzová a František Maxián, záhy se připojil prof. František Rauch. Další desetiletí práce katedry jsou spjata s dalšími velkými osobnostmi:
Vedoucím katedry je profesor František Malý.
V průběhu šesti desetiletí trvání AMU působili na katedře nástrojů strunných mj. Jindřich Feld, Josef Micka, František Daniel, Josef Peška, Jaroslav Pekelský, Marie Hlouňová, Nora Grumlíková, Alexandr Plocek, Jiří Novák, Lubomír Kostecký, Josef Vlach, Ladislav Černý, Ladislav Zelenka, Karel Pravoslav Sádlo, Miloš Sádlo, Antonín Kohout, Alexandr Večtomov, František Hertl, Marie Zunová, Karel Patras ad., v současné době Václav Bernášek, Ondřej Kvita, Jiří Hošek, Jiří Hudec, Josef Chuchro, Renata Kodadová, Lubomír Malý, Bohuslav Matoušek, Petr Messiereur, Jaroslav Motlík, Jindřich Pazdera, Jan Pěruška, Miroslav Petráš, Štěpán Rak, Václav Snítil, Jiří Tomášek, Ivan Štraus, Milan Škampa, Daniel Veis, Milan Zelenka, Radomír Žalud.
Jednou z osobností katedry dirigování byl šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. Mezi jeho žáky se zařadili například Tomáš Netopil či Jakub Hrůša. Katedru vede docent Tomáš Koutník, někdejší ředitel a šéfdirigent Severočeské filharmonie Teplice a dirigent řady dalších českých a slovenských orchestrů. Mezi pedagogy patří také prof. Leoš Svárovský, český dirigent; dále také prof. Ivan Pařík, emeritní pedagog Universität für Musik und darstellende Kunst Wien.
Pražská katedra dirigování se zaměřuje jak na studium symfonického repertoáru, tak též na studium sborového i operního repertoáru. Posluchači mají od druhého ročníku vlastní symfonický koncert a zároveň se několikrát do roka účastní dirigentských kurzů u Severočeské filharmonie Teplice, které pořádá docent Tomáš Koutník, vedoucí katedry.