V dnešním světě Milan Škampa upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu v kulturní oblasti, Milan Škampa se stal tématem zájmu v různých oblastech. Od svého vzniku až po současnost zanechala Milan Škampa svou stopu v životech lidí, podněcovala debaty, úvahy a studie o svém významu a dopadu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Milan Škampa a analyzujeme jeho důležitost a důsledky dnes.
Milan Škampa | |
---|---|
Narození | 4. června 1928 Praha |
Úmrtí | 14. dubna 2018 (ve věku 89 let) Praha |
Alma mater | Pražská konzervatoř |
Povolání | pedagog, violista, muzikolog a hudební pedagog |
Zaměstnavatel | Akademie múzických umění v Praze |
Příbuzní | Mirko Škampa (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Milan Škampa (4. června 1928, Praha – 14. dubna 2018) byl český violista a pedagog.
Od roku 1941 studoval hru na housle u Ladislava Černého. V roce 1944 se v šestnácti letech stal sólistou Českého rozhlasu. Po válce pak zaznamenal první úspěchy na mezinárodních soutěžích, např. v Praze (1947) a v Berlíně (1951). V roce 1956 přijal nabídku violoncellisty Antonína Kohouta, aby ve Smetanově kvartetu nahradil Jaroslava Rybenského. Škampa se musel rychle přeučit z houslí na violu a postupně se vypracoval na pozici jednoho z nejvýznamnějších českých violistů. Souběžně s působením ve Smetanově kvartetu se věnoval i pedagogické činnosti – v roce 1975 byl jmenován docentem, v roce 1990 pak profesorem.