Hýždě
V tomto článku prozkoumáme Hýždě, abychom se ponořili do jeho významu, dopadu a relevance v aktuálním kontextu. Hýždě je téma, které v historii vzbuzuje velký zájem a vyvolává debaty, výzkumy a úvahy v různých oblastech. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé pohledy na Hýždě a také důsledky, které má na dnešní společnost. Od jeho vzniku až po jeho možný budoucí vývoj se tento článek snaží nabídnout komplexní vizi Hýždě s cílem obohatit znalosti a podnítit kritickou reflexi tohoto tématu.
| Hýždě | |
|---|---|
 Hýždě (žena) | |
 Hýždě (muž) | |
| Latinsky | regio glutealis |
| MeSH | D002081 |
Hýždě (krajina hýžďová, latinsky: regio glutealis, v běžné hovorové mluvě se používají spíše termíny zadek nebo zadnice a vulg. prdel) je součást vnější anatomie většiny savců, nacházející se na zadní části těla v pánevní oblasti. U lidí jsou hýždě mezi zády a hrází. Skládají se z vnější vrstvy kůže a podkožního tuku (tukového polštáře) nad levým a pravým velkým a středním svalem hýžďovým. Velký sval hýžďový je největším svalem lidského těla, udržuje tělo vzpřímené při předkloněném trupu tím, že narovnává kyčelní klouby, a napíná nohu při běhu nebo chůzi. V sedu na sebe hýždě přenášejí z nohou váhu horní části těla. Svaly a tuk propůjčují hýždím charakteristický tvar dvou polokoulí. Mezi hýžďovými svaly se nachází řitní otvor a v popředí od nich pak pohlavní orgán – u mužů penis a šourek a u žen vulva.
Anatomie
Hýždě jsou tvořeny hmotou hýžďových svalů (velký sval hýžďový a střední sval hýžďový) překrytou vrstvou tuku. Horní část hýždí končí u kyčelního hřebenu, zespodu jsou ohraničeny gluteální rýhou. Do velkého svalu hýžďového vstupuje třetina horní části linea aspera stehenní kosti, a svrchní část iliotibiálního traktu. Oba velké svaly hýžďové jsou odděleny mezihýžďovou rýhou, ve které se nachází řitní otvor.
Hýždě umožňují primátům sedět vzpřímeně bez toho, aby přenášeli váhu na chodidla, jako to dělají čtyřnožci. U lidí mají samice průměrně širší a silnější hýždě v poměru k tělu díky většímu množství podkožního tuku a širším bokům. Hýždě mají také roli při pohybu těla kupředu a u střevních pohybů.
Ačkoli lidské děti obvykle mají hladké hýždě, u dospělých jsou do různé míry porostlé chlupy – od porostu v mezihýžďové rýze (včetně okolí řitního otvoru) rozšiřujícího se někdy vodorovně po spodní části hýždí, až po porost celých hýždí.
Sexuální atraktivita
Hýždě jsou významnou erotogenní zónou[1] a předmětem atraktivity jak pro muže,[2] tak pro ženy. Mužům, kteří se zaměřují na ženská pozadí, se hovorově říká „dolňáci“ (anglicky buttmen) a mužům shledávajícím atraktivnějšími ženské prsy než zadnici, se říká „horňáci“ (breastmen).
Galerie
-
Félix Vallotton (c. 1884) -
François Boucher (1745) -
Gustave Courbet (1862) -
Jean-Léon Gérôme (1884) -
Giacomo Grosso (1896) -
Louis Gustave Cambier (c. 1910) -
Félix Vallotton (1907) -
Maarten van Heemskerck (1550)
_-_WGA2879.jpg)
.jpg)
Reference
- ↑ VÉLE, František, Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
- ↑ SOKOLOVÁ, Dana. Ženské pozadí je symbolem atraktivity. Novinky.cz . Borgis, 2009-07-02 . Dostupné online.
