George Ledyard Stebbins

Dnes je George Ledyard Stebbins tématem, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. Od svého vzniku upoutal George Ledyard Stebbins pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolal diskuse a polemiky o jeho významu a dopadu v různých oblastech. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho zapojení do aktuálních problémů, George Ledyard Stebbins se stal tématem nevyhnutelného zájmu pro ty, kteří chtějí pochopit složitost současného světa. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s George Ledyard Stebbins, analyzujeme jeho vliv a poskytneme různé perspektivy, které vybízejí k zamyšlení a kritické analýze.

G. Ledyard Stebbins
Narození6. ledna 1906
Lawrence
Úmrtí19. ledna 2000 (ve věku 94 let)
Davis
Příčina úmrtírakovina
BydlištěSpojené státy americké
Alma materHarvardova univerzita
Cate School
Povoláníbotanik, genetik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Davisu
Kalifornská univerzita v Berkeley
OceněníGuggenheimovo stipendium (1953)
doctor honoris causa from the University of Paris (1962)
Zlatá medaile Linného společnosti (1973)
Národní vyznamenání za vědu (1979)
Leidy Award (1983)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

George Ledyard Stebbins (6. ledna 1906, Lawrence, New York – 19. ledna 2000, Davis, Kalifornie) byl americký botanik, genetik a jeden z předních evolučních biologů 20. století. V botanické nomenklatuře nese zkratku Stebbins.[1]

Život

Stebbins se narodil roku 1906 ve státě New York. Pocházel z bohaté novoanglické rodiny, jež v něm také podnítila zájem o přírodní vědy. Vystudoval Harvardovu univerzitu, kde roku 1931 získal doktorát. Vyučoval na Colgate University v Hamiltonu a pracoval také pro Kalifornskou univerzitu v Berkeley, ale především pro Kalifornskou univerzitu v Davisu, kde byl zaměstnán od roku 1950 až do své smrti. Založil zde katedru genetiky a stal se jednou z nejslavnějších osobností univerzity.[2][3]

Stebbins byl přezdíván otcem evoluční botaniky. Společně s muži, jako byli Ronald A. Fisher, J. B. S. Haldane, Sewall Wright, Theodosius Dobzhansky či Ernst Mayr, stál u zrodu moderní evoluční syntézy, jež mezi 20. až 50. lety 20. století sloučila principy mendelovské dědičnosti a darwinistické selekce přírodním výběrem. Ve srovnání se všemi ostatními zvučnými jmény představoval Stebbins jediného botanika. Podařilo se mu popsat evoluční mechanismy, které pracují v rostlinách na genetické úrovni, a začlenit botaniku do moderní syntézy. Jeho obsáhlá monografie Variation and Evolution in Plants (Variace a evoluce rostlin) z roku 1950 platí za poslední z prací utvářejících syntézu a jedno z nejvlivnějších děl moderní botaniky. Stebbins studoval mj. polyploidizaci rostlin a její vliv na speciaci: jako prvnímu vědci se mu podařilo laboratorním zdvojením chromozomových sádek vytvořit uměle syntetizovaný druh rostliny (odvozený od traviny Ehrharta erecta), jenž se zároveň uchytil v přirozených podmínkách.[2][3]

Z díla

  • Variation and Evolution in Plants (1950)
  • Processes of Organic Evolution (1966)
  • The Basis of Progressive Evolution (1969)
  • Chromosomal Evolution in Higher Plants (1971)
  • Flowering plants: evolution above the species level (1974). Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1974. Dostupné online. ISBN 978-0-674-30685-1. 
  • Evolution (1977) – společně s Dobzhanským, Ayalou a Valentinem
  • Darwin to DNA, Molecules to Humanity (1982)

Reference

  1. ↑ Stebbins, George Ledyard (1906-2000) . IPNI . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b SMOCOVITIS, Vassiliki Betty. George Ledyard Stebbins (1906–2000). Nature. 2000-04, roč. 404, čís. 6778, s. 562–562. Dostupné online . ISSN 1476-4687. doi:10.1038/35007195. (anglicky) 
  3. ↑ a b George Ledyard Stebbins, Jr. | American botanist | Britannica. www.britannica.com . . Dostupné online. (anglicky)