V článku, který uvádíme níže, se ponoříme do tématu J. B. S. Haldane a prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam pro dnešek. J. B. S. Haldane je téma, které zaujalo široké spektrum lidí, od akademiků a specialistů v oboru až po jednotlivce se zájmem o pochopení jeho dopadu na společnost. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme snažit odhalit jeho důsledky a nabídnout komplexní vizi, která našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto fenoménu. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času vyvolal J. B. S. Haldane debaty a kontroverze, které z něj činí téma velkého zájmu pro různé oblasti výzkumu. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o J. B. S. Haldane!
J. B. S. Haldane | |
---|---|
![]() | |
Narození | 5. listopadu 1892 Oxford, Anglie, ![]() |
Úmrtí | 1. prosince 1964 (ve věku 72 let) Bhuvanéšvar, Urísa, ![]() |
Pobyt | Spojené království Spojené státy americké Indie |
Národnost | britská (do roku 1961) indická |
Alma mater | Oxfordská univerzita |
Pracoviště | Univerzita v Cambridgi* Kalifornská univerzita v Berkeley University College London Indian Statistical Institute |
Obor | biologie |
Známý díky | populační genetika enzymologie |
Ocenění | Darwinova medaile (1952) Darwinova–Wallaceova medaile Linného společnost v Londýně (1958) |
Manžel(ka) | Charlotte Haldane (1926–1945) Helen Spurway (od 1946) |
Rodiče | J. S. (John Scott) Haldane a Louisa Kathleen Trotter |
Příbuzní | Naomi Mitchison[1] (sestra) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Burdon Sanderson Haldane FRS (5. listopadu 1892 Oxford – 1. prosince 1964 Bhuvanéšvar) byl britský genetik a evoluční biolog, který později emigroval do Indie a získal indické občanství. Spolu s Ronaldem Fisherem a Sewallem Wrightem je zakladatelem populační genetiky.[2] V roce 1952 získal Darwinovu medaili od Královské společnosti a v roce 1958 Darwinovu–Wallaceovu medaili od Linného společnosti v Londýně.
Pocházel ze skotské aristokratické rodiny.[3] Vystudoval Eton College a poté New College v Oxfordu. Během první světové války sloužil v Britské armádě. Známé jsou také jeho pokusy, které prováděl sám na sobě s dusivými bojovými plyny. Byl dokonce propagátorem jejich využití – považoval je za humánnější, než výbušné či palné konvenční zbraně[4].
Mezi lety 1919 a 1922 pracoval na Oxfordu a poté na Univerzitě v Cambridgi, kde učil do roku 1932.[3] Během této doby se zabýval enzymy a genetikou, a to hlavně matematickou stránkou genetiky.[3] Poté přijal místo profesora genetiky na University College London (UCL), kde strávil většinu své akademické kariéry.[3] O čtyři roky později se na UCL stal profesorem biometrie.
Velkým dílem přispěl k rozvoji lidské genetiky a byl jedním ze tří hlavních zakladatelů populační genetiky. Většinou je z těchto tří (zbylí dva jsou Ronald Fisher a Sewall Wright) považován za nejméně důležitého. Jeho nejdůležitějším příspěvkem byla série deseti prací na téma „matematická teorie přírodního a umělého výběru“. Jeho výzkum později ovlivnil moderní evoluční syntézu, která vysvětlila přirozený výběr pomocí Mendelových zákonů dědičnosti.
V roce 1956 se odstěhoval do Kalkaty, kde začal pracovat na Indian Statistical Institute (ISI).[5] Jeho odchod do Indie měl několik příčin, např. nebyl spokojený s aktivitou britské vlády (konkrétně s účastí na Suezské krizi). Mezi důvody patřila i pracovní příležitost a víra, že mu prospěje teplé klima.[6]
Nakonec získal indické občanství.[5] Zajímal se o hinduismus a stal se vegetariánem.[6]
Měl dvě ženy, v roce 1926 si vzal novinářku Charlotte Franken a po rozvodu v roce 1945 si vzal Helen Spurway. Zemřel 1. prosince 1964 na kolorektální karcinom.
Známý je jeho citát: " Nejenom že je vesmír podivnější než si myslíme, je dokonce podivnější, než si dokážeme představit. "
V tomto článku byl použit překlad textu z článku J. B. S. Haldane na anglické Wikipedii.