Edna Ferberová

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Edna Ferberová
Narození	15. srpna 1885 Kalamazoo
Úmrtí	16. dubna 1968 (ve věku 82 let)
Příčina úmrtí	rakovina
Bydliště	Appleton Kalamazoo New York
Alma mater	Lawrence University
Povolání	dramatička, romanopiskyně, spisovatelka, scenáristka, novinářka a básnířka
Ocenění	Pulitzer Prize for the Novel (1925) Význační Američané (2002) Síň slávy michiganských žen (2009)
Příbuzní	Janet Fox
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edna Ferberová (15. srpna 1885 Kalamazoo – 16. dubna 1968 New York) byla americká spisovatelka židovského původu. K jejím nejznámějším dílům patří román Jak veliký?, za který v roce 1925 obdržela Pulitzerovu cenu. Román Loď komediantů se proslavil zvláště poté, co byl rok po svém vydání, v roce 1927, adaptován Jeromem Kernem a Oscarem Hammersteinem II jako muzikál. Román Cimarron se dočkal také úspěšné adaptace, když byl v roce 1931 zfilmován (snímek oceněn Oscarem pro nejlepší film).

V dětství čelila silnému antisemitismu, zejména v městečku Ottumwa v Iowě, kde její rodina žila v letech 1890 až 1897 (v době, kdy Ferberové bylo 5 až 12 let). Poté se rodina přestěhovala do Appletonu ve Wisconsinu, kde Ferberová vystudovala střední školu a později krátce navštěvovala Lawrence University. Tu však nedostudovala, neboť rodina neměla prostředky na její podporu. Začala tedy pracovat jako redaktorka v novinách Appleton Daily Crescent a v Milwaukee Journal. Na začátku roku 1909 dostala záchvat chudokrevnosti. Během rekonvalescence napsala první povídky, které pak otiskly některé časopisy. V roce 1911 vydala svůj první román. Mimořádného úspěchu dosáhl zejména román Jak veliký? (So Big) z roku 1924. Ten byl později třikrát zfilmován, nejznámější je verze s Jane Wymanovou v hlavní roli, z roku 1953.

V roce 1922 prvně navštívila Evropu, do níž se pravidelně vracela. Patřila k prvním, kdo v Americe varovali před nebezpečím nacismu a rostoucím evropským antisemitismem. „Bylo to strašné vidět kontinent – civilizaci – rozpadat se před očima. Byl to rychlý a zdánlivě nevyhnutelný proces, kterému nikdo nevěnoval zvláštní pozornost,“ komentovala to později. Její obavy velmi ovlivnily i její tvorbu, která často obsahovala témata rasové a kulturní diskriminace. Její autobiografie A Peculiar Treasure z roku 1938 obsahovala zlomyslné věnování Adolfu Hitlerovi za to, že jeho nenávist jí pomohla objevit vlastní židovskou identitu.

Závěr života strávila v New Yorku. Zde se stala členkou známé stolní společnosti scházející se v newyorském hotelu Algonquin, a to přesto že mezi ní a jiným členem, Alexanderem Woollcottem, panovalo proslulé letité nepřátelství. Herečka Lili Taylorová ztvárnila Ednu Ferberovou ve filmu Paní Parkerová a začarovaný kruh (1994), tedy v životopisném snímku o Dorothy Parkerové, hlavní ženské hvězdě Algonquinské společnosti.

Nikdy se nevdala, po smrti majetek odkázala své sestře a neteřím. Hlásila se k označení "stará panna", není známo, že by měla někdy vážnější vztah.

• Jak veliký?, Vyškov, Fr. Obzina 1926 (překlad B.Z. Nekovařík)
• Divadelní loď, Praha, J. Otto 1929 (překlad B.Z. Nekovařík) (později česky vyšlo jako Loď komediantů)
• Děvčata, Praha, J. Otto 1931 (překlad B.Z. Nekovařík)
• Cimarron, Praha, Kvasnička a Hampl 1931 (překlad B.Z. Nekovařík)
• Dobrodruzi ze Saratogy, Praha, Ferdinand Holas 1947 (překlad Tomáš Vaněk)
• Život pro tebe, Praha, Svoboda 1976 (překlad Eva Masnerová)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edna Ferberová na Wikimedia Commons
• Osoba Edna Ferberová ve Wikicitátech