V dnešním světě je Ecclesia in Europa téma, které se v moderní společnosti stalo velmi aktuálním. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve způsobu, jakým komunikujeme, se Ecclesia in Europa stal pro mnohé bodem zájmu. Ať už prostřednictvím sociálních sítí, televize nebo jiných komunikačních prostředků, Ecclesia in Europa dokázal upoutat pozornost širokého spektra populace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ecclesia in Europa a jeho dopad na naše životy a také důsledky, které má pro budoucnost. Od svého vlivu na politiku a ekonomiku až po roli v populární kultuře, Ecclesia in Europa je fenomén, který nemůžeme ignorovat.
Ecclesia in Europa česky Církev v Evropě Apoštolská exhortace papeže Jana Pavla II. | |
---|---|
![]() | |
Datum | 28. června 2003 – viz apoštolské exhortace na webu Svatého stolce |
Číslo encykliky | 14. z 15 v období pontifikátu |
Text | |
anglicky | |
česky | |
Ecclesia in Europa (česky Církev v Evropě) je postsynodální apoštolská exhortace papeže Jana Pavla II., která byla zveřejněna 28. června 2003. Exhortace navazuje na zvláštní shromáždění biskupské synody pro Evropu, které se konalo ve dnech 1. – 23. října 1999. Zabývá se církví v Evropě.
Dokument byl uspořádán podle tématu naděje. Základní biblické texty byly převzaty z knihy Zjevení.[1]
Ecclesia in Europa si otevřeně uvědomovala, že Evropa je na pokraji toho, aby se stala postkřesťanským kontinentem, a že evangelium musí nyní přinést své „poselství naděje Evropě, která jako by ji ztratila ze zřetele“.[2]
V rámci příprav na Velké jubileum roku 2000 svolal papež Jan Pavel II. pět zvláštních biskupských synod, aby se zabývaly situací církve na všech pěti kontinentech: Africe, Americe, Asii, Oceánii a Evropě. Na synodách byly vypracovány odpovědi na výzvy v oblasti svatosti, evangelizace a služby, kterým církev v jednotlivých regionech v tomto historickém mezníku čelí. Synody připravily církev na rok 2000 a třetí tisíciletí podporou „nové evangelizace“.[3]
Papež Jan Pavel II. prosazoval, aby se v návrhu evropské ústavy objevil odkaz na křesťanské kulturní kořeny Evropy. V dokumentu Ecclesia in Europa Jan Pavel II. napsal, že „plně (respektuje) sekulární povahu (evropských) institucí“. Chtěl však, aby ústava EU zakotvovala náboženská práva, včetně uznání práva náboženských skupin na svobodné organizování a na právní postavení, které mají náboženské instituce v jednotlivých členských státech. „Chtěl bych ještě jednou apelovat na ty, kdo připravují budoucí evropskou ústavní smlouvu, aby obsahovala odkaz na náboženství a zejména na křesťanské dědictví Evropy,“ řekl Jan Pavel II.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ecclesia in Europa na anglické Wikipedii.