Chrýsáór
V dnešním světě má Chrýsáór významný význam v mnoha aspektech našich životů. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku je Chrýsáór tématem neustálého zájmu výzkumníků, odborníků i laické veřejnosti. Abychom porozuměli jeho rozsahu a relevanci, bude se tento článek zabývat různými pohledy a analýzami na Chrýsáór, zkoumá jeho dopad v různých kontextech a nabízí komplexní pohled na jeho význam v současnosti.
|
Jakmile tedy jí od šije hlavu Perseus uťal, |
| Hésiodos, Zrození bůh 28-284, překlad Julie Novákové[1] |
Chrýsáór, starořecky Χρυσαωρ, latinsky Chrysaor, je v řecké mytologii obr zrozený z těla mrtvé Medúsy společně s Pegasem. Hésiodos poté dále uvádí že s ókeanovnou Kallirhoé zplodil obra Géryonéa, kterého později zabil Héraklés.[1] Pseudo-Apollodórova Bibliothéka a Hyginovy Fabulae uvádí že jeho otcem byl Poseidón. Podle Diodóra Sicilského byl Chrýsáór králem Iberie proslulým svým bohatstvím. Na některých jeho vyobrazeních na vázách se objevuje jako okřídlený kanec. Jeho jména znamená „zlatý meč“ a titul Chrýsáóros „zlatých čepelí“ nosila Démétér.[2]
Bohové a hrdinové antických bájí Vojtěcha Zamarovského nebo Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology Williama Smithe uvádí že Chrysáór s Kallirhoé zplodil i Echidnu, ale podle čtení převládajícího na počátku 21. století Hésiodos uvádí že byla dcerou mořských božstev Forkýna a Kétó a sestrou Medúsy.[3][4][5]
Galerie
-
Chrýsáór na frontonu Artemidina chrámu na Korfu, 6. století př. n. l. -
Edward Burne-Jones, Zrození Pegase a Chrýsáór, cca 1882
Reference
- ↑ a b Hésiodos. Zpěvy železného věku. Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0127-4. S. 20.
- ↑ Khrysaor . Theoi . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. S. 156.
- ↑ STRAUSS CLAY, Jenny. Hesiod's Cosmos. : Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0521117685. S. 159.
- ↑ Echidna . Theoi . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrýsáór na Wikimedia Commons
