Eurybia
V dnešním světě se Eurybia stal tématem rostoucího zájmu široké škály lidí. Ať už mluvíme o Eurybia na osobní, profesní, kulturní nebo společenské úrovni, jeho význam je nepopiratelný. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a význam Eurybia v našem každodenním životě. Od jeho počátků až po jeho vliv na dnešní společnost prozkoumáme mnoho aspektů Eurybia a jak se vyvíjel v průběhu času. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy a hlubokých úvah poskytneme komplexní pohled na Eurybia a její roli v moderním světě.
| Eurybia | |
|---|---|
| Choť | Kríos |
| Děti | Astraios Persés Pallás |
| Rodiče | Pontos a Gaia |
| Příbuzní | Anemoi, Boreás, Zefyros, Notos, Astra Planeta, Eosfóros, Apeliotes, Éósforos, Euros[1], Caecias, Lips, Sciron, Astraia, Pyroeis, Phaenon, Stilbon a Argestes (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Eurybia (latinsky Eurybia) v řecké mytologii je dcerou boha mořských hlubin Ponta.[2]
Jejím manželem je Titán Kríos, syn boha nebe Úrana a bohyně země Gaie. Z jejich manželství vzešli tito synové:
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Zamarovský (1996), s. 358
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 456 s. ISBN 80-85946-29-7.
