Bedřich Mendl

Bedřich Mendl (29. srpna 1892, Břežany – 28. září 1940, Praha^[1]) byl český historik a archivář, první profesor hospodářských dějin na Univerzitě Karlově v Praze a ředitel Státního ústavu historického.

Pocházel z venkovské německojazyčné židovské rodiny. Otec Antonín Mendl (1848–1903) byl původně rolník, zbohatl jako nájemce statku v Kounicích u Českého brodu. Zemřel, když bylo Bedřichovi 11 let. Matka Marie (rozená Krásová ze Škvorce) pocházela z rodiny velkostatkáře, etablované v Ujrách.^[2] Rodina se třemi dětmi (Bedřich a sestry Hedvika * 1879 a Paula * 1883) již od roku 1890 bydlela paralelně k venkovu také v Praze, kde Bedřich vystudoval gymnázium a poté historii na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, roku 1915 obhájil disertační práci a získal doktorát. Oženil se s historičkou Eleonorou Mráčkovou a založil rodinu. Složil učitelské zkoušky a léta 1916–1920 strávili v Hořicích v Podkrkonoší, kde byl Mendl učitelem. Roku 1920 se vrátil do Prahy a až do roku 1938 působil v Československém státním historickém ústavu, několik let byl jeho ředitelem, a jako profesor hospodářských dějin (jmenovaný roku 1932) přednášel na FF UK. Jako činný člen působil ve Společnosti pro dějiny židů v Československé republice.

Po nástupu fašismu byl Mendl donucen pro svůj židovský původ a veřejnou angažovanost již v lednu 1939 předat místo ředitele historického ústavu árijci Františku Roubíkovi, 1. března 1939 musel opustit také univerzitu a výnosem z 12. prosince 1939 byl penzionován. V roce 1940 se také začalo jednat o možném vystěhování rodiny z Prahy. Mendl v zoufalství nad touto perzekucí i nad poměry v protektorátu spáchal sebevraždu.^[3]

Studium dějin opíral o využití nových metodologických hledisek i metodických postupů (Nové proudy v hospodářském a sociálním dějepise). Jeho dílo obsahuje prvky strukturálního pojetí oboru, které se v evropském měřítku prosadilo až po druhé světové válce. Zabýval se historií měst a jejich řemesel, ale i dějinami agrárními a politickými.

• Hospodářské a sociální poměry v městech pražských v letech 1378 – 1434 (1915)
• Z hospodářských dějin středověké Prahy (1926)
• Počátky našich cechů (1927)
• Počátky cechů a byzantské Eparchikon bilion (1929)
• Vývoj řemesel a obchodu v Městech pražských, (vydala vdova Eleonora Mendlová roku 1947),

Jeho zásadní a nejvýznamnější archivářskou prací zůstává zpracování a vydání velkého množství českých a moravských medievistických pramenů historické a diplomatické povahy v edicích:

• Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae VI. (léta 1355-1363), zpracoval a do roku 1940 vydal 2 svazky: RBM VI/1, RBM VI/2
• Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae VII., zpracoval 5 svazků RBM VII/1 až RBM VII/5, které po jeho smrti dokončila a k vydání připravila Milena Linhartová.
• Knihy počtů města Brna (1935).

Používal syntetickou metodu a metodu typologickou.

• MENDL, Bedřich. Sociální krise a zápasy ve městech čtrnáctého věku. Praha: Historický klub, 1926. 203 s. Dostupné online. 
• MENDL, Bedřich. Hospodářský vývoj Evropy. Praha: Státní nakladatelství, 1931. 175 s. Dostupné online. 

• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
• HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 363. ISBN 80-7277-023-3.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Mendl
• Autor Bedřich Mendl ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná díla Bedřicha Mendla v České digitální knihovně
• Životopis Bedřicha Mendla

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.