V dnešním světě se Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na osobní úroveň až po svůj vliv na společnost jako celek, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. S cílem důkladně prozkoumat toto téma a poskytnout komplexní pohled si tento článek klade za cíl analyzovat různé aspekty související s Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae a nabízí kompletní a podrobný pohled, který pokrývá od jeho počátků až po současnou situaci. Prostřednictvím komplexní analýzy se snažíme čtenářům poskytnout hluboké porozumění Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae a jeho dopadu na náš každodenní život.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM, též prostě českomoravská regesta) je edice písemných historických pramenů české provenience z českých i evropských archivů v podobě regestů, které by měly pokrývat období od roku 600, jímž je datovaná první listina v prvním dílu, až do konce vlády Karla IV. Projekt zahájil Karel Jaromír Erben, který vydal v roce 1855 první díl, na ten navázal Josef Emler, který vydal další tři díly. Vzhledem k narůstajícímu počtu listin byly další díly již vydávány rozdělené na sešity s většími prodlevami, jež dlouho trpěly absencí jmenných a věcných rejstříků. K dokončení edice chybí regesta z let 1370–1378. Digitalitací a zpřístupněním českých a moravských pramenů historické a diplomatické povahy se zabývá Centrum medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd České republiky se sídlem v Praze 1, Jilská.[1]
Některé regesty vyšly již v letech 1764-1785 v edici Monumenta historica Boemiae, kterou vydával Gelasius Dobner pod patronací řádu jezuitů.