V tomto článku podrobně prozkoumáme František Roubík a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v akademické sféře, František Roubík upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V průběhu historie hrál František Roubík klíčovou roli při utváření hodnot a přesvědčení lidí, stejně jako jejich vzájemného vztahu. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak se František Roubík vyvíjel v průběhu času a jak nadále formuje naše dnešní vnímání a zkušenosti.
František Roubík | |
---|---|
Narození | 31. července 1890 Jindřichův Hradec ![]() |
Úmrtí | 5. května 1974 (ve věku 83 let) Praha ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | historik, archivář, pedagog, vysokoškolský učitel, bibliograf a spisovatel |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Roubík (31. července 1890 Jindřichův Hradec[1] – 5. května 1974 Praha) byl český historik a archivář.
Studoval v letech 1911–1919 historii a PVH na filosofické fakultě Univerzity Karlovy a poté v letech 1919–1921 na Státní archivní škole. V době studií začal pracovat v archivu v Jindřichově Hradci (černínský archiv), poté v Archivu hl. m. Prahy a do roku 1939 pracoval v archivu ministerstva vnitra. Vedle toho učil na Státní archivní škole, roku 1934 byl jmenován docentem na FF UK (pro historickou vlastivědu, kde navazoval na J. V. Šimáka), na filosofické fakultě také učil do roku 1967 paleografii novověku. V letech 1952–1959 vedl oddělení historické geografie Historického ústavu ČSAV (od roku 1953 byl v akademii členem korespondentem).
Jeho práce má velmi široký záběr, důležitými tématy byly zejména historická geografie, či historická vlastivěda, zde zejména dějiny kartografie, dále to byly sociální dějiny, dějiny správy, novověká diplomatika a paleografie.