Alter ego

V dnešní době se Alter ego stala v naší společnosti velmi aktuálním tématem. Od svého vzniku Alter ego vyvolal rostoucí zájem mezi výzkumníky, akademiky a širokou veřejností. Jeho dopad se projevil v různých oblastech, od kultury po ekonomiku, včetně politiky a životního prostředí. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam Alter ego, jeho vývoj v čase a jeho vliv na náš každodenní život. Kromě toho budeme analyzovat různé perspektivy a názory, které existují kolem Alter ego, abychom lépe porozuměli jeho rozsahu a důsledkům.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Alter ego (latinsky druhé já) je fiktivní osoba, psychologicky totožná s autorem fikce.[1] Termín je používán v literatuře, kde popisuje tu postavu z literárního díla, se kterou se autor zcela[zdroj⁠?!] ztotožňuje v názorech a psychologii. Může jít ale i o postavu neliterární, tj. kterou si autor fikce pouze představuje. Alter ego často prožívá to, co by si autor skutečně přál prožít (uskutečňuje autorovy potlačované, nebo neuskutečnitelné představy), nebo reaguje v situacích fikce tak, jak by v příslušné situaci jednal autor sám – například postava skeptického a zatrpklého osla Benjamína ve Farmě zvířat je (pravděpodobně) alter egem autora knihy, George Orwella.[zdroj?] S pojmem alter ego operují také různé psychologické a psychiatrické teorie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HERMAN, Todd. The Alter Ego Effect. : HaperCollins Publisher, 2018. 259 s. ISBN 9780062838636. S. 19. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.