4. armáda (mobilizace 1938)

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa 4. armáda (mobilizace 1938). Od svého vzniku až po vývoj v průběhu historie byl 4. armáda (mobilizace 1938) základní součástí společnosti, která má vliv na různé oblasti každodenního života. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty, které činí 4. armáda (mobilizace 1938) tématem zájmu každého, kdo má zájem rozšířit své znalosti o tomto tématu. Od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho relevanci dnes se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně porozumět důležitosti a roli, kterou 4. armáda (mobilizace 1938) hraje v našem světě. Nenechte si ujít tohoto kompletního průvodce, který vás provede objevováním všeho, co potřebujete vědět o 4. armáda (mobilizace 1938)!

4. armáda byla polní armáda která v době mobilizace v roce 1938 měla za úkol bránit jižní hranici Československa od toku Vltavy u Zlaté Koruny v Jižních Čechách po soutok Moravy a Dunaje u Devína. Celková délka hlavního obranného postavení činila 312 km.

Velitelství 4. armády vzniklo 27. září 1938 v 0:00 hodin z dosavadního Zemského vojenského velitelství Košice. Velitelem 4. armády byl armádní generál Lev Prchala, který disponoval 9 divizemi (4 pěší divize, 1 skupina v síle pěší divize, 2 hraniční oblasti v síle pěší divize, 2 rychlé divize).

Stanoviště velitele se nacházelo v Brně.

Úkoly 4. armády

Úkolem 4. armády byla obrana hlavního obranného postavení. V případě jeho prolomení mělo dojít ke zpomalení útoku za pomoci druhosledových jednotek a k zastavení nepřítele na druhém obranném postavení, které mělo v některých úsecích charakter linie lehkého opevnění (např. v úseku VI. sboru v jižních Čechách) nebo pouze polních obranných postavení (III. sbor). Obecně byly v oblasti 4. armády předpokládány útoky na směrech Kaplice - České Budějovice, Nová Bystřice - Jindřichův Hradec, Znojmo - Brno. Obrana jižní hranice byla ztížena faktem, že až do obsazení Rakouska Německem v březnu 1938 zde neprobíhala intenzivní výstavba lehkého opevnění a proto byl podíl dokončených objektů nižší než v jiných oblastech.

Podřízené jednotky

Vyšší jednotky[1]

" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]

Ostatní jednotky

  • dělostřelecký pluk 51 (2 oddíly)
  • dělostřelecký pluk 53 (2 oddíly)
  • dělostřelecký pluk 57 (2 oddíly)
  • dělostřelecký oddíl I/304
  • dělostřelecký oddíl I/305
  • dělostřelecký oddíl II/301
  • oddíl hrubých minometů IV
  • dělostřelecký zpravodajský oddíl 3
  • ženijní rota 70, 74
  • telegrafní prapor 74
  • telegrafní rota 107, 108, 110
  • stavební telegrafní rota 92

Letectvo IV. armády

Velitelství IV. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva František Sazima.[2][3]

Jednotky přidělené pozemním formacím
  • IV. armáda (velitelství):
    • 9. letka (pozorovací) - Letov Š-328
    • 103. letka (kurýrní)
  • VI. sbor: 2. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • III. sbor: 8. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • HP XIV: 7. letka (pozorovací) - Letov Š-328
Skupina bojového letectva IV. armády
  • Peruť III/1 (stíhací)
    • 31. letka - Avia B-534
    • 32. letka - Avia B-534
    • 34. letka - Avia B-534
  • Peruť V/3 (stíhací)
    • 45. letka - Avia B-534
    • 49. letka - Avia B-534
    • 53. letka - Avia B-534
  • Peruť III/5 (lehká bombardovací)
    • 75. letka - Aero Ab-101
    • 76. letka - Aero Ab-101
    • 77. letka - Aero Ab-101

Reference

  1. Hamák, B. - Vondrovský I.; Mobilizovaná československá armáda 1938; Dvůr Králové nad Labem 2010
  2. MINAŘÍK, Pavel. Reorganizace armády ve 2. polovině 30. let a vytvoření operační sestavy vojsk po vyhlášení mobilizace . armada.vojenstvi.cz . Dostupné v archivu. 
  3. MINAŘÍK, Pavel; ŠRÁMEK, Pavel. Personální průvodce po mobilizované čs. branné moci v době vyvrcholení mnichovské krize: Ústřední orgány vojenské správy a vyšší velitelství . armada.vojenstvi.cz . Dostupné v archivu.