Tento článek se bude věnovat tématu 2. rychlá divize (mobilizace 1938) z komplexní a podrobné perspektivy s cílem nabídnout úplný a aktualizovaný pohled na tuto záležitost. V celém textu budou analyzovány různé aspekty související s 2. rychlá divize (mobilizace 1938), od jeho původu až po jeho dopad na současnou společnost. Budou prezentována relevantní data, statistiky a názory odborníků, aby čtenáři nabídli hluboké a obohacující porozumění 2. rychlá divize (mobilizace 1938). Podobně budou prozkoumána možná řešení nebo návrhy k řešení problémů, které představuje 2. rychlá divize (mobilizace 1938). Nenechte si ujít tento článek, který slibuje, že bude poučný a obohacující!
2. rychlá divize byla rychlá divize československé armády v době mobilizace v roce 1938, působící v sestavě 4. armády a rozmístěná na jižní Moravě v prostoru Jaroměřice nad Rokytnou - Želetava
Velitelem 2. rychlé divize byl brigádní generál Josef Koutňák
Stanoviště velitele se nacházelo v Jaroměřicích nad Rokytnou.
2. rychlá divize byla dne 29. září 1938 podřízena velitelství 4. armády a představovala druhosledovou manévrovací jednotku, která měla za úkol zamezit případnému průniku nepřátelských jednotek do týlu 4. armády v případě, že by došlo k průlomu hlavního obranného postavení v prostoru Slavonice - Jemnice. Divize byla soustředěna v oblasti, kde díky charakteru terénu mohla využít při manévru svých předností daných její vysokou pohyblivostí ve srovnání s pěšími jednotkami.
Úderná síla divize byla omezena tím, že již od počátku mobilizace disponovala pouze jedním tankovým praporem (místo tabulkových dvou) a i tento jí byl 25. září dočasně odebrán a přidělen 4. rychlé divizi. Dne 29. září byl pak vydán rozkaz k návratu praporu do sestavy 2. rychlé divize, Ještě 3. října byl tento prapor na přesunu. Pokud by došlo již v prvních říjnových dnech k bojovým operacím, jedinými obrněnými vozidly, kterými divize disponovala by tak bylo 17 obrněných automobilů, zařazených u motorizovaného přezvědného oddílu 2.