V současnosti je III. sbor (mobilizace 1938) tématem, které přitahuje pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho dopady na osobní úrovni, III. sbor (mobilizace 1938) je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie byl III. sbor (mobilizace 1938) předmětem debat a kontroverzí, generoval smíšené názory a smíšené emoce. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty III. sbor (mobilizace 1938), od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj, s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
III. sbor byl vyšší jednotkou působící v sestavě 4. armády a jeho úkolem byla obrana hlavního obranného postavení (HOP) v úseku od Starého Města pod Landštejnem po Vranov nad Dyjí. Celková délka hlavního obranného postavení činila 63 km.
Velitelem III. sboru byl divizní generál Sergej Ingr.
Stanoviště velitele se nacházelo v Jihlavě.
Úkolem III. sboru byla obrana HOP ve velmi exponovaném prostoru na hranici s Rakouskem, kde byly očekávány útočné akce nepřítele ve směru na Dačice a Jemnici. Vzhledem k původně předpokládané neutralitě Rakouska nebyla tato oblast až do jara 1938 považována na prioritní ve výstavbě lehkého opevnění. Po obsazení Rakouska Německem v březnu 1938 začala i zde urychlená výstavba. Přesto však zdejší linie nedosahovala takového stupně dokončenosti jako tomu bylo v jiných oblastech. V linii 1. HOP byly rozmístěny jednotky Skupiny 2, které měly zadržet nepřítele co nejdéle a za pomoci druhosledových jednotek buď útok zcela zastavit, nebo s jejich pomocí stabilizovat situaci na 2. HOP.
Jednotky ve druhém sledu představovala jednak 14. divize, dislokovaná v okolí Třešti a 19. divize, rozmístěná v prostoru Třebíče.
Teoreticky mohl velitel 4. armády podpořit akce, probíhající v úseku III. sboru i silami 2. rychlé divize od Jaroměřic nad Rokytnou. To ale pouze za předpokladu, že by nebylo nutné její nasazení v úseku sousedního Hraničního pásma XIV.