Žalm 104

V dnešním globalizovaném světě se Žalm 104 stal tématem velkého významu a zájmu pro různá průmyslová odvětví a společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku, politiku, kulturu a dokonce i na každodenní životy lidí nabyla Žalm 104 celosvětově významného významu. Jak čas postupuje, Žalm 104 je i nadále předmětem debat a analýz, což vytváří příležitosti i výzvy pro ty, kdo se podílejí na jeho studiu a porozumění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Žalm 104, jeho vliv v různých oblastech a jak jeho vývoj poznamenal před a po v současné historii.

Žalm 104 („Dobrořeč, má duše, Hospodinu!“)[1] je biblický žalm. V překladech, které číslují podle Septuaginty, se jedná o 103. žalm. Hebrejská předloha žalmu je bez nadpisku, ale Septuaginta včetně Vulgaty má tento: „Davidův.“ Podle některých vykladačů toto nadepsání znamená, že žalm byl určen pro krále z Davidova rodu.[2] Žalm je považován za velký, přírodu opěvující chvalozpěv – Alexander von Humboldt jej dokonce označil za „nejvelkolepější popis přírody ve světové literatuře“.[3]

Užití v liturgii

V judaismu je žalm podle siduru recitován v rámci liturgie Borchi nafši (Žehnej duše má), a to po odpolední modlitbě o každém Šabatu v období mezi svátkem Sukot a Šabat ha-gadol.[4] Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), navíc uvádí, že recitace 104. žalmu může být prospěšná tomu, kdo se potřebuje zbavit nějakého škůdce.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ž 104, 1 (Kral, ČEP)
  2. ↑ BIČ, Miloš. Výklady ke Starému zákonu. Díl III - Knihy naučné (Jób až Píseň písní). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1998. ISBN 80-7192-240-4. S. 222. 
  3. ↑ MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 87-90. 
  4. ↑ BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra’el. Praha: Jiří Blažek, 2016. ISBN 978-80-906510-0-5. S. 310-313. 
  5. ↑ Ewa Gordon, předmluva k reprintu: CYLKOW, Izaak. Psalmy. Kraków: Austeria, 2008. ISBN 978-83-89129-41-3. S. I-IX. 

Externí odkazy

Kniha žalmů
Podle čísla
(číslování
v závorce je podle
Septuaginty)

Apokryfní/Deuterokanonické
Související pojmy