Zlechovský val
V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Zlechovský val. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů, které tvoří toto velmi relevantní téma. Budeme analyzovat jeho význam ve společnosti a jak se v průběhu let vyvíjel. Dále prozkoumáme různé pohledy a názory na Zlechovský val s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled. Zlechovský val je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, takže doufáme, že tento článek bude velmi zajímavý a užitečný pro všechny čtenáře.
Zlechovský val je předsunuté opevnění velkomoravského Veligradu, které do literatury uvedl tehdejší ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Karel Hanák v roce 1931.[zdroj?]
Vyvýšená linie patrná v terénu v minulých stoletích a táhnoucí se od Zlechova rovnoběžně se Zlechovským potokem až k toku řeky Moravy bývala dávána do souvislosti se zprávou z listiny datované k roku 1202, avšak vzniklé zcela zřetelně až později, neboť v mnoha podrobnostech odráží situaci až kolem roku 1257, ve které se píše např. o hranicích blízké vesnice Kostelany, jež sahají "až k valu starého města (usque ad vallum antique civitatis)".
Podle některých badatelů se zpráva týká Christinova valu na území Starého Města. Podle toho, co je známo o velikosti Kostelan, se nemálo badatelů domnívá, že onen Hanákem zmíněný val nemohl být totožný s Christinovým valem, neboť katastr nevelké rybářské obce Kostelany končil u Zlechovského potoka a nemohl sahat až ke kterékoliv z dosud známých staroměstských fortifikací.
Snahou o vystopování a archeologické prozkoumání zlechovského valu se zabýval i archeolog prof. Vilém Hrubý, který při té příležitosti objevil v těsné blízkosti severně od předpokládané linie zlechovského valu sídliště z počátku velkomoravského období a v jeho možném pokračování za tokem Moravy (rovněž severně) bylo objeveno dokonce několik slovanských sídlišť.
Stopy archeologicky zatím neprověřeného valu byly podle jeho pozorování patrny v terénu do vytvoření velkých družstevních lánů a údajně jsou některé úseky vysledovatelné dodnes.[zdroj?]
Literatura
- ŠONKA, Jaroslav. Kronika čtená rýčem. 1. vyd. Brno: Blok, 1982. 288 s.
- GALUŠKA, Luděk. Staroměstská výročí. 1. vyd. Brno, Uherské Hradiště: Moravské zemské muzeum, 1990. 136 s. ISBN 80-7028-010-7. S. 83.
