Dnes je Zelený paprsek téma velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Tato problematika upoutala pozornost odborníků, vědců a profesionálů z různých oblastí, kteří věnovali svůj čas a úsilí její analýze z různých přístupů. Kromě toho Zelený paprsek vyvolal ve společnosti debatu, která dala vzniknout protichůdným názorům a odlišným postojům. Vzhledem k této situaci je důležité prohloubit naše znalosti o Zelený paprsek a prozkoumat jeho důsledky v různých kontextech. Za tímto účelem se tento článek bude podrobně a kriticky zabývat Zelený paprsek, aby nabídl ucelenou vizi tohoto aktuálního tématu.
Zelený paprsek | |||
---|---|---|---|
![]() Frontispis francouzského vydání | |||
Autor | Jules Verne | ||
Původní název | Le rayon vert | ||
Ilustrátor | Léon Benett | ||
Země | Francie | ||
Jazyk | francouzština | ||
Edice | Podivuhodné cesty | ||
Žánr | dobrodružný román | ||
Vydavatel | Pierre-Jules Hetzel | ||
Datum vydání | 1882 | ||
Česky vydáno | 1884 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zelený paprsek (1882, Le rayon vert) je méně známý román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).
Upozornění: Francouzský film Zelený paprsek z roku 1986 režiséra Erica Rohmera je románem inspirován[1], ale není jeho adaptací.
V jednom svazku s tímto románem vyšla současně Vernova krátká satirická povídka Deset hodin na lovu (Dix Heures en chasse) z roku 1881.
Dílo Zelený paprsek, pojmenované po stejnojmenném optickém přírodním jevu, se dá považovat za jediný Vernův milostný román. Jeho zápletka spočívá v tom, že mladá skotská dívka Helena se odmítá provdat, obzvláště ne za podivínského Aristobula Ursiclose, kterého jí vybrali její strýcové, a to do té doby, než uvidí zelený paprsek, který podle staré skotské legendy umožní vidět jasně do svého srdce i do srdce druhých lidí.[p 1] Spolu se strýci a služebnictvem se vypraví za pozorováním na západní pobřeží Skotska a později na Hebridy. Cestou potká mladého, vzdělaného a zcestovalého umělce Oliviera, kterého neobvyklý jev také zaujme, nebo se alespoň tak tváří. Po četných neúspěšných pokusech strýcové spolu se sluhy konečně zelený paprsek spatří, ale mladí hrdinové jej propásnou, protože si navzájem hledí do očí a okolí vůbec nevěnují pozornost.
Zelený paprsek (zelený záblesk) je vzácným optickým přírodním jevem, vyskytujícím se těsně před západem slunce nebo po jeho východu. Jev je nejlépe pozorovatelný tam, kde je z nízké polohy, za čistého vzduchu, volný pohled na obzor, tedy zejména na moři. Díky selektivnímu ohybu paprsků v barevném spektru, zapříčiněnému teplotním gradientem ve vzduchu nad mořem, je vrchní část slunce na krátký čas zcela zelená, neboť červená a oranžová vlnová délka spektra zmizí jako první. Idea vyjádřená v románu, že lze předpovídat, kde a kdy je možno zelené záření uvidět, nemá ale žádné vědecké opodstatnění[zdroj?]. Vernův popis zeleného záření („záře nevšedně nádherná a se žádnou zelení, vyskytující se na zemi, srovnatelná“) je však zcela správný a je zřejmě založen na osobním zážitku[zdroj?]. Na osobních zážitcích jsou také zřejmě založeny popisy skotské přírody, neboť Verne v roce 1877 zakoupil dvoustěžňovou parní jachtu a o tři roky později se spolu se svým nakladatelem vydal na letní plavbu do Norska, Skotska a Irska.[3]
Knihu Zelený paprsek ilustroval Léon Benett.