V tomto článku prozkoumáme Zábřeh (Polsko) a jeho dopad na dnešní společnost. Zábřeh (Polsko) je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí každodenního života. Od svého vzniku podnítil Zábřeh (Polsko) debaty a úvahy v různých sektorech, což vedlo k hloubkové analýze jeho důsledků. V tomto smyslu je zajímavé dozvědět se více o Zábřeh (Polsko) a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako o jeho relevanci v současném kontextu. Proto se v následujících řádcích ponoříme do mnoha aspektů Zábřeh (Polsko) a jeho role v současné společnosti.
Zábřeh Zabrzeg | |
---|---|
Pohled na kostel | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°54′52″ s. š., 18°56′44″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Bílsko-Bělá |
Gmina | Čechovice-Dědice |
![]() ![]() Zábřeh | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,5 km² |
Počet obyvatel | 3 404 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 251,8 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni, ostatní |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Andrzej Puskarczyk |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-516 |
Označení vozidel | SBI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zábřeh[2][3] (polsky Zabrzeg) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Čechovice-Dědice. Leží na severovýchodním okraji Těšínského Slezska mezi řekami Vislou a Jilovnicí a je součástí rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Ke dni 31. 12. 2014 zde žilo 3 317 obyvatel, rozloha obce činí 13,52 km².
Zábřeh leží v bezprostřední blízkosti Goczałkowické přehrady (hráz se nachází 1,5 km od středu obce). Během její výstavby byly v 50. letech zatopeny severozápadní části vesnice: Podjaz a Zámlýní (Zamłynie). 55 % území obce (7,44 km²) pokrývá Černý les – rozsáhlý lesní komplex administrativně rozdělený mezi Zábřeh a Chyby, jehož součástí je přechodné rašeliniště Rotuz (od roku 1966 přírodní rezervace).
Obcí probíhá železniční magistrála Krakov – Bohumín – Vídeň, historická Severní dráha císaře Ferdinanda zprovozněná v roce 1855. V centru Zábřehu se nachází stanice Zabrzeg se spoji do Čechovic-Dědic, Katovic, Těšína, Visly a Žibřidovic, v Černém lese pak veliké seřaďovací nádraží Zabrzeg Czarnolesie (vybudované v letech 1923 až 1927, od 1959 také osobní zastávka). Autobusovou dopravu zajišťují čtyři linky MHD Čechovice-Dědice.
K památkám vesnice, poprvé zmiňované roku 1525, patří barokní katolický kostel sv. Josefa (1782), kaple Narození Matky Boží (1903), starý rakouský kilometrovník u hlavní křižovatky ukazující 322 km do Vídně a hraniční kamen na hřbitově z dob, kdy byla Visla rakousko-německou hranicí.
V roce 1862 se v Zábřehu narodil Józef Londzin, katolický kněz a jeden z vůdců polského národního hnutí na Těšínsku na rozhraní 19. a 20. století.