Téma Věščút je dnes široce diskutované a vyvolalo velký zájem v různých oblastech. Odborníci i fanoušci věnovali čas a úsilí výzkumu a ponoření se do tohoto tématu a snažili se porozumět jeho důsledkům a jeho dopadu na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Věščút, analyzujeme jeho historii, vývoj, současné a budoucí výzvy a také jeho význam v dnešním světě. Abychom nabídli širokou a obohacující perspektivu, ponoříme se do různých přístupů a názorů, které nám umožní získat úplnější vizi Věščút.
Věščút Wieszczęta | |
---|---|
![]() Pohled na Věščút | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°49′54″ s. š., 18°51′56″ v. d. |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Bílsko-Bělá |
Gmina | Jasenice |
![]() ![]() Věščút | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1,994 km² |
Počet obyvatel | 517 (2014) |
Hustota zalidnění | 272,1 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Jan Jenkner |
Telefonní předvolba | 33 |
Označení vozidel | SBI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věščút[1][2][3][4] (polsky Wieszczęta, německy Wieszczont) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice na území Těšínského Slezska. Sousedí s Bělovickem, Roztropicemi, Lazy, Rudicí a také Koválemi v okrese Těšín. K 31. prosinci 2014 zde žilo 517 obyvatel.
Vesnice se nachází v řidčeji zalidněné zemědělské oblasti Slezského podhůří. Rozkládá se podél okresní silnice Lazy – Kovále. Protéká tudy Łazińský potok, přítok Jilovnice.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1577. Na začátku 20. století se zde velké podpoře těšilo šlonzakovské hnutí. Roku 1920 byl Věščút spolu s celým východním Těšínskem připojen k Polsku. Místní památkou je evangelický kostel Smíření postavený po druhé světové válce na místě zničené hřbitovní kaple z roku 1916.