V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Drahomyšl (Polsko), prozkoumáme jeho rozmanité dimenze a jeho dopad na každodenní život. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času byl Drahomyšl (Polsko) předmětem zájmu a studia v různých oborech. Budeme analyzovat jeho relevanci v současném kontextu a také různé pohledy, které na toto téma existují. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit osvětlit málo známé aspekty Drahomyšl (Polsko) s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi na toto téma obecného zájmu.
Drahomyšl Drogomyśl | |
---|---|
![]() Centrum Drahomyšle | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°52′10″ s. š., 18°45′24″ v. d. |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Gmina | Strumeň |
![]() ![]() Drahomyšl | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,66 km² |
Počet obyvatel | 2 181 (2011) |
Hustota zalidnění | 148,8 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Zbigniew Podyma |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-424 |
Označení vozidel | SCI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drahomyšl[1][2][3][4] (polsky Drogomyśl, německy Drahomischl) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín ve gmině Strumeň. Leží na území Těšínského Slezska na řece Visle, do níž se v západní části obce – osadě Knaj – vlévá Knajka. Patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 2 181 obyvatel, rozloha obce činí 14,66 km².
První zmínka o Drahomyšli pochází z roku 1452. Vesnice patřila rodu Czelových, pak od roku 1619 Bludovských, a v roce 1737 se stala sídlem Kalischů, kteří se významně zasloužili o rozvoj vesnice založením velkostatku, v jehož rámci působil mlýn, pila, lihovar a pivovar. Roku 1786 vznikl na místě starší stavby barokně-klasicistní zámek s parkem, o dva roky později pak začala naproti zámku výstavba evangelického kostela, jednoho z jedenácti na Těšínsku postavených na základě Tolerančního patentu Josefa II. Kostel a zámek patří k hlavním památkám Drahomyšle.
Mezi lety 1924 až 1960 existoval v Drahomyšli hřebčinec (Państwowe Stado Ogierów Drogomyśl – Státní hřebčinec Drahomyšl). V roce 2007 se chov koní do obce vrátil v podobě Centra plemenitby koní (Centrum Rozrodu Koni), které je organizačně součástí hřebčína v Ochabech.
Vesnice se vyznačuje náboženskou pestrostí. Kromě evangelického kostela se zde nachází i katolický (moderní chrám z roku 1969) a dvě modlitebny Svědků Jehovových.
Obcí probíhá čtyřproudová státní silnice č. 81 spojující Katovice se Skočovem a Vislou, a také železniční magistrála Krakov – Bohumín – Vídeň aneb historická Severní dráha císaře Ferdinanda. Ve stanici Drogomyśl zastavují osobní vlaky do Čechovic-Dědic, Žibřidovic a Těšína.