Wilhelm von Tegetthoff
V tomto článku prozkoumáme Wilhelm von Tegetthoff z různých úhlů pohledu, analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v historii. S kritickým a objektivním pohledem se budeme zabývat nejdůležitějšími aspekty souvisejícími s Wilhelm von Tegetthoff, ponoříme se do jeho původu, vývoje a vývoje v průběhu času. Prostřednictvím důkladné analýzy odhalíme různé koncepty a teorie, které se točí kolem Wilhelm von Tegetthoff, s cílem poskytnout komplexní pochopení jeho důležitosti v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme důsledky a účinky, které má Wilhelm von Tegetthoff v různých oblastech, a umožníme tak širokou a podrobnou představu o jeho dnešním významu.
| Wilhelm von Tegetthoff | |
|---|---|
 Wilhelm von Tegetthoff | |
| Narození | 23. prosince 1827 Maribor  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. dubna 1871 (ve věku 43 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Friedhof St. Leonhard |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Viceadmirál |
| Sloužil | Rakouské císařství |
| Složka | Rakouské námořnictvo |
| Jednotka | velitel rakousko-uherského loďstva |
| Velel | SMS Schwarzenberg SMS Erzherzog Ferdinand Max |
| Války | Druhá válka o Šlesvicko-Holštýnsko Prusko-rakouská válka |
| Bitvy | Bitva u Helgolandu Bitva u Visu |
 multimediální obsah na Commons | |
Wilhelm von Tegetthoff (23. prosince 1827 Maribor/Marburg – 7. dubna 1871 Vídeň) byl rakouský admirál, jeden z nejvýznamnějších velitelů v historii rakouského námořnictva. Během druhé šlesvické války v roce 1864 velel flotě v Severním moři a během rakousko-pruské války v roce 1866 jej nejvíce proslavilo vítězství nad výrazně silnější italskou flotou v bitvě u Visu v roce 1866.
Někteří rakouští historici ho považují za jednoho z nejschopnějších námořních důstojníků 19. století díky jeho taktické vynalézavosti, velení a inspirativnímu vedení.[1][2]
Život
V roce 1840 nastoupil na školu námořních kadetů v Benátkách. Školu úspěšně dokončil v roce 1845. K jeho prvnímu jmenování řádným velitelem lodi (Elisabeth) došlo v roce 1854. O čtyři roky později (1858) vedl výzkumnou (tj. špionážní) expedici napříč Egyptem a pak okolo budovaného Suezského průplavu a po pobřeží Rudého moře.
9. května 1864 vedl prusko-rakouské uskupení proti dánské flotě v nerozhodné bitvě u Helgolandu, což mu vyneslo hodnost kontradmirála, čímž se zařadil mezi nejmladší vlajkové důstojníky historie. Poté byl jmenován velitelem Levantské eskadry.
Prusko-rakouská válka
Během prusko-rakouské války 20. července 1866 se hlavní síly rakouského námořnictva vedené Tegetthofem střetly u rakouského ostrova Vis s početnější a technicky vyspělejší flotou italského admirála Carla Persana a připravily jí těžkou porážku. Itálie zde ztratila tři lodě, z toho dva nové obrněnce – elitu svého loďstva – a její dosavadní námořní převaha na Jadranu zanikla. Rakouské loďstvo prošlo bitvou beze ztrát. V souvislosti s naprostou demoralizací Italského námořnictva to znamenalo, že Itálie až do konce války nebyla schopna provádět v Jaderském moři žádné vážnější akce. Bitva u Visu byla posledním významným námořním střetnutím, ve které bylo použito taranování (pro Rakušany to představovalo východisko z nouze, neboť jejich zastaralá děla nebyla schopna účinně probíjet pancíř italských bitevních lodí). Tegetthoffovo vítězství ovlivnilo konstrukci bitevních lodí, které byly opatřovány klounem až do začátku první světové války, nicméně čas ukázal, že to byl neodůvodněný krok zpět. Tegetthofův úspěch byl podmíněn neschopností jeho protivníka, nikoliv taranováním, a moderní konstrukce námořních děl odsoudila kloun jako nepotřebný balast zhoršující plavební schopnosti lodi.
Bitva vynesla Tegetthoffovi hodnost viceadmirála a mnohá vyznamenání. Následovala studijní cesta po USA a Evropě. V roce 1867 úspěšně splnil úkol dopravit tělo popraveného mexického císaře Maxmiliána do Rakouska. Na tři roky (1867–1870) se stal velitelem rakousko-uherského loďstva, rezignoval ze zdravotních důvodů.
Tegetthoff zemřel náhle na zápal plic 7. dubna 1871 ve Vídni ve věku 43 let. Jeho hrob se nachází na hřbitově St. Leonhard ve Štýrském Hradci.[3]
Galerie
-
Wilhelm Freiherr von Tegetthoff v roce 1867 -
Tegetthoffův pomník ve Štýrském Hradci
Odkazy
Reference
- ↑ Antonio Schmidt-Brentano: Die K.K bzw. K.u.K Generalität 1816–1918 Archivováno 4. 10. 2013 na Wayback Machine.. Österreichisches Staatsarchiv, Wien 2007, S. 185 (PDF).
- ↑ Antonio Schmidt-Brentano: Die österreichischen Admirale. Band I 1808–1895, Bibliotheksverlag, Osnabrück 1997, S. 176–187.
- ↑ Manfred Jasser: Hoch vom Dachstein an. Das Steiermark-Brevier.Paul Neff Verlag, Wien 1990 ISBN 3-7014-0131-4 S. 64. In 1871 One florin match in today's money about six euros.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm von Tegetthoff na Wikimedia Commons
