Vojvoda
V tomto článku prozkoumáme téma Vojvoda do hloubky a zaměříme se na jeho různé aspekty, dopad a relevanci v dnešní společnosti. Od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu času se ponoříme do vyčerpávající analýzy Vojvoda a odhalíme historické, kulturní, sociální a ekonomické aspekty, které přispěly k utváření jeho významu a rozsahu dnes. Prostřednictvím výzkumu, studií a názorů odborníků v oboru se budeme snažit osvětlit nejrelevantnější otázky související s Vojvoda, abychom nabídli komplexní vizi, která obohatí znalosti a porozumění tomuto tématu nezpochybnitelného významu.
Vojvoda, též vojevoda (rusky воевода) byl u slovanských národů vojenský náčelník (srov. vojevůdce), později se tento pojem rozšířil i na titul správních úředníků. Vyvinul se z něho šlechtický titul vévoda. Praktický týž význam má maďarský výraz vajda.
Historie
Na Kyjevské Rusi byli vojvodové zmiňováni od 10. století jako vojenští náčelníci.
V 16. – 18. století existovali jak vojvodové ve vojsku, tak vojvodové jako vojenští i civilní správci (například, Litevské velkoknížectví, Polské království) určitého území vojvodství nebo újezdu.
Vojevodská správa byla od konce 16. století základní formou místní správy v Rusku. Vojevodové byli jmenováni carem, obvykle sloužili 1 až 3 roky. Při vedení administrativy vojevodům pomáhal „pismennyj golova“ (письменный голова), menší města nebo specifické oblasti řídili „prikazčici“ (приказчик) podléhající vojevodovi. Vojevodská správa zanikla během reforem cara Petra I. na počátku 18. století.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vojvoda na Wikimedia Commons
