Vladimír Kafka
V dnešním světě je Vladimír Kafka tématem, které vyvolává velký zájem a vliv na společnost. Od svého vzniku je Vladimír Kafka předmětem diskusí, výzkumu a vývoje s mnoha pohledy a přístupy. V průběhu historie hrál Vladimír Kafka zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval způsob jejich myšlení, jednání a vztahu ke svému prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vladimír Kafka a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech, od vědy a technologie po kulturu a umění. Kromě toho prozkoumáme, jak se Vladimír Kafka vyvíjel v průběhu času a přizpůsoboval se sociálním a ekonomickým změnám.
| Vladimir Kafka | |
|---|---|
| Narození | 23. února 1931 nebo 8. června 1931 Praha  Československo |
| Úmrtí | 19. října 1970 (ve věku 39 let) Praha Československo |
| Povolání | nakladatelský redaktor, germanista a překladatel z němčiny |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | recenze, překlady z němčiny a překlady z francouzštiny |
| Manžel(ka) | Olga Kafková (1933-1977) |
| Děti | Štěpán a Tomáš |
| Příbuzní | Ota Kafka strýc Alena (sestra) |
 oficiální stránka | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Kafka (6. června 1931, Praha – 19. října 1970, tamtéž) byl český nakladatelský redaktor, germanista a překladatel z němčiny a okrajově z francouzštiny.[1]
Život
Narodil se v Praze v rodině státního úředníka Vladimíra Kafky. Po maturitě na gymnáziu vystudoval v letech 1950–1956 češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací F. X. Šalda a německá literatura.[1]
Od roku 1956 až do své smrti pracoval v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako korektor a od roku 1957 jako odpovědný redaktor pro německou a francouzskou literaturu. Napsal řadu studií o německé literatuře, především o německém literárním expresionismu (Gottfried Benn nebo Georg Trakl) a je autorem mnoha předmluv a doslovů k vydání děl německých spisovatelů. Ve své překladatelské činnosti se zaměřoval na Franze Kafku a na soudobou německou literaturu (Heinrich Böll a Günter Grass). Okrajově překládal také z francouzštiny.[1] Přispíval také do revue Světová literatura, do Časopisu pro moderni filologii a do měsíčníku Nový život. V letech 1968–1969 byl členem redakční rady časopisu Tvář.[2]
Jeho syn Štěpán (*1962) je prozaikem, básníkem a nakladatelem[3] a mladší syn Tomáš (*1965) básníkem, historikem a diplomatem.[4]
Dílo
Vlastní práce
- Thomas Mann: Posmrtná bibliografie spisovatelova díla, Výzkumumný osvětový ústav, Praha 1956.
- Heinrich Heine: Výběrová bibliografie, Ústřední vědecko-metodický kabinet knihovnictví Národní knihovny, Praha 1957.
- Thomas Mann: život a dílo, Státní knihovna ČSR, Praha 1959.
- Studie a úvahy o německé literatuře, Kra, Praha 1995, uspořádal Petr Turek.
Překlady
- Erich Auerbach: Mimesis (1968), společně s Miloslavem Žilinou a Rio Preisnerem.
- Heinrich Böll: Biliár o půl desáté (1962).
- Heinrich Böll: Klaunovy názory (1966).
- Max Brod: Franz Kafka: Životopis (1966), společně s Josefem Čermákem.
- Franz Kafka: Zámek (1964).
- Franz Kafka: Povídky (1964).
- Franz Kafka: Popis jednoho zápasu (1968).
- Framz Kafka: Povídky I. – Proměna a jiné texty vydané za života (1999).
- Günter Grass: Plechový bubínek (1969).
- Richard Mattias Müller: Sokratovské dialogy (1968).
- Klaus-Wagenbach: Franz Kafka (1967), společně s Josefem Čermákem.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Vladimír Kafka – Obec překladatelů
- ↑ Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000, S. 312-313.
- ↑ Lubomír Machala: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990-1995, Rubico, Olomouc 1996
- ↑ K 50 Tomáše Kafky. zidovskelisty.blog.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-16.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Kafka
- Vladimír Kafka – Databáze českého uměleckého překladu
