Vernéřovské doly
V tomto článku se bude věnovat tématu Vernéřovské doly, které v současné společnosti vzbuzuje stále větší zájem. Vernéřovské doly je problém, který ovlivňuje různé aspekty každodenního života, od způsobu, jakým se vztahujeme k jiným jednotlivcům a společnosti obecně, až po způsob, jakým přistupujeme k určitým problémům nebo konkrétním situacím. V tomto smyslu budou analyzovány klíčové aspekty související s Vernéřovské doly, stejně jako její význam a dopad v různých oblastech. Stejně tak budou zkoumány různé pohledy a názory na věc s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu.
 Vernéřovské doly | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.JPG) Odvaly dolů u Vernéřova (stav v květnu 2015) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 20. dubna 1999[1] |
| Nadm. výška | 620–638[1] m n. m. |
| Rozloha | 0,26 ha[2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Vernéřov |
| Souřadnice | 50°13′22,44″ s. š., 12°14′33,72″ v. d. |
  Vernéřovské doly | |
| Další informace | |
| Kód | 2048 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vernéřovské doly jsou přírodní památka u vsi Vernéřov, části města Aš v okrese Cheb. Důvodem ochrany je zachování odvalu ze starého důlního díla, kde se vyskytuje žilník složený z křemene, amblygonitu a živce. Jedná se o výjimečný typ mineralizace.[1] Chráněné území je v péči Krajského úřadu Karlovarského kraje.[3]
Geologie
Toto mineralogicky velmi zajímavé ložisko lithných a cínových rud tvoří křemen-amblygonit-mikroklinový žilník uložený v pararulách.[4] V České republice představuje ložisko zcela výjimečný paragenetický typ. Většina českých geologů jej řadí k pegmatitům se zvláštními rysy.[5] Tím zvláštním rysem je obohacení pegmatitu pozdějšími hydrotermálními procesy s přínosovou periodou cínu, mědi, železa, zinku a molybdenu.[6] Zmíněný amblygonitový pegmatit s rudními minerály, konkrétně například kasiteritem, zde byl v minulosti předmětem těžby.[7] Hlavní žíla má mocnost 50 až 70 cm a celkovou délku přibližně 1 km. V letech 1954 až 1958 se zde prováděl geologický průzkum s cílem ověřit zásoby rud, práce však byly pro malý rozsah zrudnění zastaveny.[4] Podobný typ ložiska je známý pouze z Portugalska a z Uralu v Rusku.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c PP Vernéřovské doly . AOPK ČR . Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ PP Vernéřovské doly . AOPK ČR . Dostupné online.
- ↑ a b NOVÁK František, PAULIŠ Petr, ŠVECŮ Jaromír, Varlamoffit z Vernéřově u Aše, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2003, Praha: Česká geologická služba, 2003 ISBN 80-7075-617-9 S. 117-119
- ↑ BERNARD, J.H. Mineralogie Československa 2. vydání. Praha: Academia, 1981. Kapitola III Minerály pegmatitů, s. 98, 117.
- ↑ DOHNAL, Zdeněk. Legenda k mapě nerostných surovin. Praha: ÚÚG, 1962. S. 14.
- ↑ GÜRTLEROVÁ, Pavla. Vernéřovské doly . Praha: Česká geologická služba, 2007-06-22 . Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 144.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernéřovské doly na Wikimedia Commons - Popis České geologické služby
