Sirňák
V tomto článku budeme analyzovatSirňák, téma, které v současné společnosti vyvolalo velký zájem a debatu. _Var1 se ukázal být bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a technologie. Jeho význam a dopad na každodenní život z něj činí téma zájmu širokého spektra lidí bez ohledu na věk, pohlaví, socioekonomickou úroveň nebo geografickou polohu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sirňák, analyzujeme jeho původ, vývoj, dopad a možné budoucí důsledky. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory na věc s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi na toto dnes tak aktuální téma.
 Sirňák | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) v dubnu 2015 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1986[1] |
| Vyhlásil | Krajský národní výbor Západočeského kraje |
| Nadm. výška | 696–699[1] m n. m. |
| Rozloha | 1,87 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Ovesné Kladruby, Teplá (k. ú. Horní Kramolín) |
| Souřadnice | 49°58′42,96″ s. š., 12°47′16,8″ v. d. |
  Sirňák | |
| Další informace | |
| Kód | 952 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sirňák je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1986 a nachází se na severovýchodním úpatí Podhorního vrchu, necelé 3 km severně od obce Ovesné Kladruby. Důvodem ochrany jsou sirnato-uhličité plynné výrony tvořící bahenní krátery. K lokalitě nevede žádná cesta, je však možné se k ní dostat podmáčeným terénem od Podhorní hájovny. Péčí o území je pověřena Správa CHKO Slavkovský les.
Přírodní poměry
Podloží území tvoří amfibolity mariánskolázeňského metabazitové komplexu. Na území se nacházejí hlinité až písčitohlinité zrašeliněné půdy, ojediněle i menší balvany, které pocházejícími z Podhorního vrchu. Mofety – výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku – se vyskytují převážně na malé lesní pasece v depresi zaplněné vodou, přibližně 100 metrů dlouhé a 4 – 10 metrů široké. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo řece Teplá, která jako malý potůček teče okrajem území. V horkých letních obdobích vodní plochy vysychají, případně jejich hladina výrazně kolísá a tak se na okrajích objevují vysrážené bílé povlaky solí. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. [4]
Na rašeliništích v okolí mofet roste suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a úzkolistý (Eriophorum angustifolium), v nivě Teplé oměj vlčí (Aconitum lycoctonum). Na území žijí běžné lesní druhy živočichů, byl zde pozorován krkavec velký (Corvus corax), v říčce Teplé se vyskytuje mník jednovousý (Lota lota). [5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PP Sirňák . AOPK ČR . Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. .
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 110.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 534.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sirňák na Wikimedia Commons - Popis na webu geology.cz
- Vysílání České televize Minuty z přírody – Sirňák
