Vernéřov (Aš)
V dnešním článku se chceme věnovat tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Vernéřov (Aš) upoutal pozornost mnoha lidí a je důležité jej analyzovat z různých úhlů pohledu, abyste pochopili jeho skutečný dopad. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Vernéřov (Aš) má schopnost významným způsobem ovlivnit naše životy. V celém tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vernéřov (Aš) a jeho význam v dnešním světě, analyzujeme jeho původ, vývoj, důsledky a možná řešení. Argar pro název tohoto článku, velmi obecný pro všechny typy článků, může být osoba , téma, datum atd., napište pouze odstavec
| Vernéřov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Aš |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′14″ s. š., 12°13′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 155 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vernéřov u Aše (8,55 km²) |
| Nadmořská výška | 602 m n. m. |
| PSČ | 352 01 |
| Počet domů | 60 (2021)[2] |
  Vernéřov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 180181 |
| Kód k. ú. | 780189 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vernéřov (německy Wernersreuth) je vesnice ležící na západě České republiky, část města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se v nadmořské výšce 602 metrů, v údolí mezi vesnicemi Horní Paseky a Dolní Paseky. Od Aše je Vernéřov vzdálen zhruba čtyři kilometry. Vernéřov je ve společném osadním výboru s obcemi Dolní Paseky a Horní Paseky.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395.[3]
V 15. století byl ve Vernéřově nalezen cín. V roce 1490 získávají bratři Vít a Oldřich Zedtwitzovi povolení těžit zde zlato, stříbro a cín od českého krále Vladislava Jagellonského. Zedtwitzové těžili na Ašsku kovy ještě na přelomu 17. a 18. století. Pozůstatky vernéřovských dolů jsou dnes chráněnou přírodní památkou.
Na konci 19. století žilo ve Vernéřově okolo 1000 obyvatel. Po druhé světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno, se tento počet radikálně snížil.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 058 obyvatel, z toho pět Čechů, 1 025 obyvatel německé národnosti a 28 jiné národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 204 obyvatel, 837 k evangelické církvi, 17 bylo bez vyznání.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 091 | 1 061 | 1 020 | 1 071 | 1 257 | 1 058 | 1 151 | 225 | 186 | 141 | 117 | 104 | 106 | 123 | 155 |
| Počet domů | 140 | 144 | 146 | 150 | 181 | 176 | 190 | 200 | 93 | 43 | 39 | 48 | 47 | 54 | 60 |
| Do počtu domů v roce 1961 jsou zahrnuty i domy v Dolních a Horních Pasekách | |||||||||||||||
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1975 Vernéřov byl samostatnou obcí v okresu Aš, od roku 1960 v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 jsou částí města Aš v okrese Cheb. V letech 1960–1975 k obci patřily Dolní Paseky a Horní Paseky.[7]
Pamětihodnosti
Místní hřbitov byl po druhé světové válce téměř zničen. V 90. letech 20. století byl jeho prostor upraven a nalezené náhrobní kameny byly vráceny zpět. Před hřbitovem se nachází památník obětem první světové války. Zajímavou budovou je zde také bývalá škola, která jako jediná ve Vernéřově má menší cibulovitou věžičku. Zachován zůstal i hostinec, který svému účelu slouží dodnes. Nad bývalým mlýnem se nachází takzvaná Petrova studánka, kterou v roce 1912 vybudoval ašský měšťan Gustav Geipel. Ta byla v roce 1994 rekonstruována.
Dříve se ve Vernéřově nacházela i policejní stanice. Ta byla před několika lety zrušena. V současné době zde probíhá výstavba nových rodinných domků.[kdy?]
Galerie
-
Památník obětem první světové války před hřbitovem -
Revitalizovaný hřbitov
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 Archivováno 7. 4. 2010 na Wayback Machine. – podle výsledků sčítání lidu 1869–2001, 1. díl, str. 340, ISBN 80-250-1277-8; dostupné on-line, formát PDF
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Vernéřov. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ . Český statistický úřad, 2023-04-06 . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614, 97, 157.
Literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernéřov na Wikimedia Commons - Vernéřov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky osadního výboru Vernéřov, Horní a Dolní Paseky Archivováno 15. 4. 2012 na Wayback Machine.
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Vernéřova v roce 1841 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
