Včely

V dnešním světě se Včely stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už se jedná o koncept, významnou osobnost, historickou událost nebo aktuální téma, Včely dokázal upoutat pozornost a vyvolat debatu v různých sférách společnosti. Jeho dopad byl přítomen v různých oblastech, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. Vzhledem k tomu, že Včely je i nadále na předním místě globální agendy, je zásadní ponořit se hlouběji do jeho kontextu, implikací a relevance v současném světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Včely a jeho různé implikace a nabídneme komplexní a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes velmi důležité.

Jak číst taxoboxApoidea
alternativní popis obrázku chybí
Včela medonosná, nejklasičtější zástupce včel
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvčely (Apoidea)
čeledi a podčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Včely v širším smyslu včelotvaří (Apoidea) je nadčeleď blanokřídlého hmyzu. V užším smyslu (Anthophila, dříve Apiformes) jsou včely přirozenou skupinou (kladem) uvnitř této nadčeledi, tvořeným sedmi čeleděmi. V nejužším smyslu (Apinae) jsou včely podčeledí jedné z těchto čeledí.

Některé druhy jsou společenské, většina jich je ale samotářských. Podle výsledků molekulární fylogenetiky se včely vyvinuly z čeledi kutíkovití (Crabronidae), ta je tak parafyletická.

Evoluce

První zástupci této hmyzí skupiny se objevují nejpozději na počátku pozdní křídy, asi před 100 miliony let. To dokazují zejména nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let (věk cenoman).[1]

Systematika

Nadčeleď Apoidea byla tradičně členěna na Spheciformes (kutilky) a Apiformes (včely). Fylogenetické analýzy ukázaly, že čeledi řazené do Apiformes tvoří přirozenou skupinu, která byla jako klad nazvána Anthophila. Kutilky jsou skupinou nepřirozenou, parafyletickou; také jejich tradiční čeledi se ukázaly jako nepřirozené (kutilkovití a kutíkovití) nebo jako vnitřní skupiny nižšího ranku (Heterogynaidae). V systémech připouštějících pouze monofyletické taxony se proto kutilky rozpadají na 10 recentních čeledí.[2][3][4]

Mezi hlavní čeledi z nadčeledi včely patří:

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Včely a mravenci v éře dinosaurů. OSEL.cz . 10. srpna 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ JINDROVÁ, Lenka. Fylogeneze včel (Hymenoptera, Anthophila) . 2017 . Dostupné online. 
  3. ↑ ALMEIDA, Eduardo A.B.; BOSSERT, Silas; DANFORTH, Bryan N.; PORTO, Diego S.; FREITAS, Felipe V.; DAVIS, Charles C.; MURRAY, Elizabeth A. The evolutionary history of bees in time and space. S. 3409–3422.e6. Current Biology . 2023-08 . Roč. 33, čís. 16, s. 3409–3422.e6. Dostupné online. ISSN 1879-0445. doi:10.1016/j.cub.2023.07.005. PMID 37506702. (anglicky) 
  4. ↑ SANN, Manuela; NIEHUIS, Oliver; PETERS, Ralph S.; MAYER, Christoph; KOZLOV, Alexey; PODSIADLOWSKI, Lars; BANK, Sarah. Phylogenomic analysis of Apoidea sheds new light on the sister group of bees. BMC Evolutionary Biology . BioMed Central, 2018-12 . Roč. 18, čís. 1: 71. Dostupné online. ISSN 1471-2148. doi:10.1186/s12862-018-1155-8. PMID 29776336. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apoidea na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu včela na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.