V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Šestinozí, téma, které postupem času upoutalo pozornost mnoha lidí. Od jeho počátků až po nejnovější výzkum a trendy se ponoříme do podrobné analýzy Šestinozí a všeho, co zahrnuje. Na těchto stránkách objevíme mnoho aspektů a pohledů souvisejících s Šestinozí, stejně jako názory a zkušenosti odborníků v této oblasti. Budeme se zabývat jeho dopadem na společnost, jeho možnými důsledky pro budoucnost a možnými praktickými aplikacemi, které by mohly být odvozeny z jeho studia. Připravte se na vzrušující cestu za poznáním Šestinozí a všeho, co ji obklopuje.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) Latreille, 1825 |
Třídy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šestinozí (Hexapoda) jsou podkmen členovců zahrnující aktuálně 4 třídy: hmyz (Insecta), chvostoskoci (Collembola), vidličnatky (Diplura), hmyzenky (Protura).[1][2]
Šestinozí mají těla v délce od 0,5 mm do 300 mm, která se dělí na hlavu, hruď a zadeček.[3][4]
Dříve byly všechny čtyři třídy zahrnuty v jediné třídě hmyz, dělené na podtřídy bezkřídlí a křídlatí. Později se ukázalo, že významnějším znakem než přítomnost křídel je struktura ústního ústrojí a hmyz byl členěn na podtřídu skrytočelistní (Entognatha) a jevnočelistní (Ectognatha), mezi které patřili všichni křídlatí a bezkřídlé šupinušky a rybenky. Původní podtřída bezkřídlých byla polyfyletická skupina, ale ani zbytek označovaný po vyčlenění šupinušek a rybenek ze skrytočelistných do hmyzu není vývojově jednotná skupina[5] a proto jsou dnes tyto primitivní skupiny považovány za samostatné třídy na stejné taxonomické úrovni jako hmyz.
Fylogenetické vztahy těchto skupin byly dlouho nejisté a nebylo ani vyloučeno, že některé nejsou přirozené (Diplura).[6] První analýzy byly založeny na morfologických embryonálních znacích;[5] s postupným získáváním molekulárních dat z jaderných genomů a transkriptomů a mitochondriálních dat získávaly či ztrácely podporu různé fylogenomické hypotézy; naopak přirozenost šestinohých byla potvrzována stále věrohodněji. Protože hypotézy společného kladu hmyzenek a vidličnatek (Nonoculata) ani společného kladu chvostoskoků a hmyzu již v posledním desetiletí (od cca 2015) zvažovány nejsou, zůstaly pro popis bazálního větvené fylogenetického stromu šestinohých jako nadějné čtyři z nich:[7]
Studie z r. 2024 pak prakticky vyloučila první dvě hypotézy a jako nejpravděpodobnější potvrdila hypotézu sesterských hmyzenek[7][8], kterou lze zobrazit následujícím kladogramem:
Hexapoda |
|
Entognatha v současném vymezení | ||||||||||||||||||
Úplně vyloučena není ani hypotéza Ellipura, která je výrazně starší (její historie sahá až do r. 1953[9], i když původně byla pochopitelně založena pouze na morfologických znacích). I v současnosti (r. 2025) jí dávají podporu některé embryologické argumenty.[7][10] Lze ji ilustrovat následujícícm kladogramem:
Hexapoda |
|
Entognatha v současném vymezení | ||||||||||||||||||