Tento článek se bude věnovat tématu Křídlatí, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Dopad Křídlatí je nepopiratelný a jeho důsledky se rozšiřují do různých oblastí, jako je politika, ekonomika, kultura a každodenní život lidí. Je nezbytné důkladně porozumět tomuto fenoménu, abychom mohli analyzovat jeho vliv na naši současnou realitu a předvídat možné budoucí scénáře. V tomto směru budou zkoumány různé aspekty související s Křídlatí, od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času, stejně jako jeho důsledky a výzvy, které pro společnost představuje.
![]() | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) Lang, 1888 |
Řády | |
| |
Sesterská skupina | |
rybenky (Zygentoma) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křídlatí (Pterygota) je podtřída hmyzu, do níž patří naprostá většina dnes žijícího hmyzu. Na středohrudi a zadohrudi (tedy na druhém a třetím ze tří hrudních článků) mají po páru křídel. Pokud křídla nemají, je to způsobeno druhotně v důsledku způsobu života (např. parazité).
Dělí se na dvě infratřídy:
Starokřídlý hmyz je vývojově starší a umí skládat křídla pouze kolmo nad tělem. Do této skupiny patří vážky, šídla, jepice a několik vyhynulých skupin. Všechny ostatní skupiny patří mezi novokřídlé, kteří umějí křídla skládat střechovitě na zadeček.
Křídlatí zástupci hmyzu se objevili již ve starších prvohorách. V mladších prvohorách (asi před 300 miliony let) se pak vyvinuli největší zástupci této skupiny vůbec - jednalo se například o obří rody pravážek Meganeura a Meganeuropsis s rozpětím křídel až přes 70 cm.[1]