V dnešní době se Tóra Bóra stalo tématem velkého významu v moderní společnosti. Jeho význam sahá od osobních aspektů až po globální problémy, které ovlivňují každodenní životy lidí, společností a vlád. Zájem o Tóra Bóra v posledních letech roste díky jeho vlivu v různých oblastech, jako je politika, technologie, kultura a životní prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tóra Bóra a prodiskutujeme jeho dnešní dopad, stejně jako možná řešení a strategie pro řešení jeho problémů.
Tóra Bóra | |
---|---|
![]() Hory Tora Bora | |
Údaje o jeskyni | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 34°7′0″ s. š., 70°13′0″ v. d. |
![]() ![]() Tóra Bóra | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tóra Bóra (paštunsky: توره بوړه , „černá jeskyně“ ) je komplex jeskyní v Bílých horách na východě Afghánistánu v provincii Nangarhár, asi 50 km východně od Chajbarského průsmyku a 10 km severně od hranic s Federálně spravovanými kmenovými územími v Pákistánu.
Během americké invaze do Afghánistánu v roce 2001 zde Američané svedli bitvu s Talibanem a al-Káidou. Američané věřili, že jde o skrýš vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina. Navzdory porážce al-Káidy a Tálibánu se Američanům a jejich spojencům nepodařilo Usámu bin Ládina v této oblasti najít.
V roce 2001 byla v oblasti pevnost al-Káidy a Tálibánu popisována jako několikapatrový jeskynní komplex zásobený elektřinou z hydroelektráren na horských potocích, nebo jako komplex schopný zajistit ubytování pro více než 1 000 bojovníků.[zdroj?] Byl zde také velký sklad munice jako třeba střely FIM-92 Stinger vyřazené v roce 1980. Objekt byl vybudován v místních jeskyních za pomoci CIA na počátku 80. let během Sovětské invaze do Afghánistánu.