V tomto článku je zkoumán dopad Theodor Baillet de Latour na různé aspekty dnešní společnosti. Analyzuje, jak tento vliv formoval způsob, jakým interagujeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme k našemu prostředí. Theodor Baillet de Latour je předmětem debat a studií v různých oblastech vědění, od psychologie po ekonomii, včetně politiky a technologie. V průběhu historie hrál Theodor Baillet de Latour klíčovou roli v evoluci lidstva a jeho význam je hmatatelný i dnes. Tento článek podrobně pojednává o rozsahu Theodor Baillet de Latour a zkoumá jeho důsledky pro náš současný svět.
Theodor Baillet de Latour | |
---|---|
![]() Theodor Graf Baillet de Latour na litografii Josepha Kriehubera | |
Narození | 15. června 1780 Linec |
Úmrtí | 6. října 1848 (ve věku 68 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Povolání | voják a politik |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie Řád sv. Alexandra Něvského Řád sv. Jiří 4. třídy Řád sv. Vladimíra 1. třídy velkokříž Císařského řádu Leopoldova … více na Wikidatech |
Děti | Graf Karl Theodor Baillet de Latour |
Rodiče | Maximilian Baillet von Latour |
Rod | Baillet-Latour |
Příbuzní | Vinzenz Baillet von Latour (vnuk) |
Funkce | ministr války |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theodor hrabě Baillet de Latour (15. června 1780, Linec, Habsburská monarchie – 6. října 1848, Vídeň, Rakouské císařství) byl rakouský důstojník, politik a ministr války.
Pocházel ze staré belgické šlechtické rodiny. Jeho otec byl polní maršál, vrchní polní zbrojmistr[1] a dvorský vojenský rada Maximilian Baillet von Latour. Vystudoval vojenskou akademii ve Vídni.
Vyznamenal se v německé kampani za napoleonských válek. Roku 1805 získal hodnost majora, v roce 1814 hodnost generálmajora, roku 1846 hodnost vrchního polního zbrojmistra. Za své činy byl v roce 1812 jmenován rytířem vojenského řádu Marie Terezie. Zasloužil se při svém působení u Lipska a při dobytí Sensu v roce 1814. Po válce působil krátce v Paříži. Působil jako velitel brigády v Linci, Olomouci a Praze.
V roce 1816 se oženil se Sophií Bourcierovou. Měl syna a dceru, jeho vnuk byl rakouský právník Vincenz Baillet de Latour.
Od dubna 1848 působil ve funkci ministra války v tehdejší rakouské konstituční vládě. S cílem podpořit přesun vojsk chorvatského šlechtice a rakouského generála Josipa Jelačiće se mu rozhodl poslat na pomoc vídeňský batalión, který by tak měl bojovat proti bouřícím se Uhrům. Vzbouřenecká část vídeňského obyvatelstva se tomu pokoušela zabránit a vzala útokem říšské ministerstvo války na náměstí Am Hof. Při té příležitosti byl Latour lynčován a jeho tělo bylo následně pověšeno na pouliční lampu na náměstí.