V tomto článku o Struny ve větru podrobně analyzujeme všechny aspekty související s tímto tématem. Od jeho vzniku až po jeho současnost, přes všechny teorie a studie, které byly na toto téma provedeny. Budeme zkoumat jeho dopad v různých oblastech, jako je společnost, kultura, ekonomika a politika, a jak se vyvíjel v průběhu času. Budeme také zkoumat jeho vliv na každodenní životy lidí a možné důsledky pro budoucnost. Struny ve větru je vzrušující téma, které si zaslouží být pečlivě prostudováno, takže v tomto článku se ponoříme do jeho složitosti, abychom poskytli úplnou a obohacující vizi.
Struny ve větru je dvojalbum vydané v roce 2011 se záznamem poezie zhudebněné a zpívané Vladimírem Mertou představuje některé z pozapomenutých „čítankových“ básníků, převážně Josefa Horu a Viktora Dyka. Dvojalbum je určeno zájemcům o poezii, naše městské písničkářství a folkovou hudbu, dále pro zájemce o neoficiální hudební scénu 80. let minulého století, kdy písničkář Vladimír Merta začal v období svých pravidelných zákazů postupně zhudebňovat některé české básníky. Dramaturgicky základní osu alba tvoří Horova a Dykova poezie, pro určitou pestrost jsou zařazeny i vybrané Čapkovy a Nezvalovy překlady francouzské poezie, básně Jiřího Ortena, Boris Pasternak v Horově překladu a rovněž pocta Josefu Horovi z pera Jaroslava Seiferta.
První disk nabízí raritní a nedostupné nahrávky zhudebněné poezie Struny ve větru, které vyšly pouze na magnetofonové kazetě v roce 1989 v edici Klub přátel poezie v nakladatelství Československý spisovatel. Druhé CD přináší další dobové nahrávky, které na kazetu zařazeny již nebyly, včetně několika vlastních Mertových písní, které svět poezie nějak zachycují. Jako závěrečný bonus autor připojil nahrávku písně Bratrství jediného podpisu z roku 1992, která vystihuje duševní svět autorů píšících v nesvobodném období.
Nahráno v domácím studiu Vladimíra Merty v roce 1988 (píseň Bratrství jediného podpisu byla nahrána tamtéž v roce 1992). Rekonstrukce záznamu a mastering Petr Mayer a Vladimír Merta