Dnes je Stanislav Sahánek tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří se s tématem teprve seznamují, Stanislav Sahánek dokázal upoutat pozornost různorodého a rostoucího publika. Abychom se hlouběji ponořili do jeho významu a rozsahu, v tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a příspěvky, které Stanislav Sahánek nabízí, s cílem poskytnout kompletní a obohacující analýzu. Stejně tak budeme zkoumat implikace a praktické aplikace Stanislav Sahánek v různých oblastech a zdůrazníme jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
prof. PhDr. Stanislav Sahánek[1] | |
---|---|
![]() Stanislav Sahánek | |
Narození | 15. června 1883 Trávník (Kroměříž) ![]() |
Úmrtí | 27. února 1942 (ve věku 58 let) Koncentrační tábor Mauthausen ![]() |
Příčina úmrtí | zavražděn v koncentračním táboře |
Pseudonym | A. Hackens |
Povolání | vysokoškolský učitel, literární vědec, germanista, filolog, literární historik, učitel a spisovatel literatury faktu |
Stát | ![]() |
Alma mater | Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | germanistika a německá literatura |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stanislav Sahánek (15. června 1883, Trávník (Kroměříž)[2] – 27. února 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český vysokoškolský učitel a germanista,[3] jenž působil do roku 1938 – jako docent – na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a od roku 1938 až do uzavření českých vysokých škol nacisty (17. 11. 1939) také na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[4]
Narodil se v rodině učitele v Trávníku Hugo Sahánka jeho manželky Anny Mašlaňové.[2] Po maturitě na německém Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži započal filologické studium němčiny a češtiny na české Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; svoji disertační práci (tehdy PhDr.) s názvem České prvky v díle Marie Ebnerové z Eschenbachu (1925; 167 s.)[5] však podal v Brně, na ní navazující habilitační práci (doc.), věnující se literátu Ferdinandu von Saarovi (knižně 1934 v Brně,[6] 1935[7]) pak při svém následném působení v Bratislavě, kde setrval až do roku 1938. V roce 1938/1939 se opět navrátil do Brna, avšak historické události spojené s uzavření českých vysokých škol dne 17. listopadu 1939 mu odepřeli možnost, iniciovanou z Bratislavy, jmenovat jej mimořádným profesorem pro obor dějin německé literatury, kterou již onehdy podpořila i samotná Masarykova univerzita.[8]
V roce 1941 byl spolu s dalšími brněnskými pedagogy nacisty zatčen[9] a na začátku roku 1942 zavražděn v rakouském koncentračním táboře Mauthausen.[10] V 1947 byl in memoriam jmenován řádným profesorem pro obor dějin německé literatury na FF MU v Brně.[11] Profesor Sahánek se zaobíral především tzv. moravskou německy psanou literaturou;[12] je autorem např. prací o spisovatelce Marii von Ebner z Eschenbachu a Ferdinandu von Saarovi, či odborné studie o Literárním biedermeieru v německém písemnictví.[13]
Působil jako gymnazijní pedagog v Uherském Hradišti, Třebíči na Gymnáziu Třebíč a v Brně na Státním reálném gymnáziu v Legionářské ulici.[14]
Dne 20. listopadu 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Marií Košťálovou.[2] Manželé Sahánkovi měli syna Oldřicha (*1915), který se stal lékařem.[14]