V tomto článku se podíváme na fascinující život a dílo Střední mozek, postavy/tématu/datum, které zanechalo nesmazatelnou stopu v historii. V průběhu let byl Střední mozek předmětem obdivu a fascinace, jeho úspěchy a příspěvky významně ovlivnily různé oblasti. Od svých počátků až do současnosti byl Střední mozek předmětem studia a analýzy, jeho činy vyvolaly kontroverze a debaty, ale také inspiraci a obdiv. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do života a odkazu Střední mozek, abychom lépe porozuměli jeho dopadu na dnešní svět.
Střední mozek (latinsky: mesencephalon) je oddíl centrální nervové soustavy, který umožňuje zprostředkování důležitých reflexů a procházejí jím dráhy, které vedou signály z páteřní míchy do mozečku a mozkové kůry, a také vzruchy opačným směrem z mozkové kůry a bazálních ganglií do mozečku, prodloužené a páteřní míchy.
U nižších obratlovců je střední mozek nejvyšší motorickou oblastí.
U vyšších obratlovců se začíná vyvíjet lamina quadrigemina, s tím jak se zdokonaluje sluchový a zrakový systém. Colliculi superiores se spojují s vlákny tractus opticus (zraková dráha) a colliculi inferiores s vlákny lemniscus lateralis (sluchová dráha). Paralelně dochází ke vzniku okohybných nervů v nc. ruber a v nc. niger.
Na průřezu středním mozkem rozlišujeme tyto struktury:
jsou centrem nepodmíněných zrakových reflexů, tzn. pohybů očí, hlavy nebo i celého těla vyvolaných drážděním sítnic. Sjednocují i sluchovězrakové a vestibulovizuální přicházející signály jako jsou lokalizace zvuku, polohy a těla.
jsou centrem nepodmíněných sluchových reflexů, pohybů uší, hlavy nebo celého těla. Reflexy jsou vyvolány stimulací sluchového čidla. Podílejí se také na určení místa vzniku zvuku (lokalizaci zdroje).
je významným centrem tzv. strážného, pohotovostního reflexu (startle reflex), což je soubor složitých nepodmíněných reflexů, které se vybavují náhlými podněty působícími především na zrak a sluch. Je aktivní ve spánku (strážní funkce) a při nadprahovém sluchovém podnětu aktivuje komplex činností, které vedou k probuzení.
Oddíl středního mozku ležící nejvíce nahoře (kraniálně) je odpovědný za vybavení zornicového reflexu. Střední mozek je také důležitý při udržování vzpřímené polohy těla – tzv. vzpřimovací reflexy (dovolují obnovit normální vzpřímenou polohu těla např. po upadnutí nebo sezení).
Poškození jader okohybných nervů způsobí obrnu příslušného okohybného svalu.
Poškození tegmentálních jader (nc. ruber, substantia nigra) a retikulární formace má za následek poruchy mimovolních pohybů a svalového napětí.
Při přerušení pedunkulu koncového mozku se objeví příznaky spastické obrny.