Mozková hemisféra

V dnešním světě se Mozková hemisféra stal tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost mnoha diváků. Ať už kvůli své relevanci v současné společnosti nebo jejímu dopadu na historii, Mozková hemisféra dokázal vytvořit širokou škálu názorů a pohledů. Od svého vlivu na populární kulturu až po jeho dopady na globální ekonomiku, Mozková hemisféra byl předmětem bezpočtu debat a diskuzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mozková hemisféra, analyzujeme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho důsledky v různých oblastech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit nabídnout komplexní vizi, která nám umožní pochopit důležitost a dopad Mozková hemisféra v dnešním světě.

Hemisféry lidského mozku
Na hemisférých se nachází řada specializovaných laloků (každý s jistou funkcí), zde jsou vyznačeny barevně
Tento článek je o hemisférách koncového mozku. O podobných anatomických strukturách na mozečku pojednává článek mozeček.

Hemisféra (též cerebrum) je párová struktura koncového mozku obratlovců. U některých nižších obratlovců jsou hemisféry tvořeny především jádry šedé hmoty, u jiných obratlovců se objevuje na povrchu mozková kůra.[1]

Srovnávací anatomie

kruhoústí, tedy mihule a sliznatky, mají jednoduché hemisféry, ale ještě u paryb a ryb jsou nepatrných rozměrů. U plazů však již dosahují hemisféry takových rozměrů, že se vydouvají všemi směry a překrývají jiné části mozku (jako je mezimozek). V náznacích se u nich někdy objevuje neokortex, šedá kůra mozková. U ptáků (i u příbuzných krokodýlů) také dochází k rozvoji hemisfér koncového mozku, které již obsahují sluchová a zraková centra. U savců se v hemisférách nachází mimo smyslová centra také ústředí vědomých pohybů, emocí, myšlenípaměti. Většina z nich sídlí ve velkém mozku tvořeném neokortexem, která pokrývá koncový mozek a způsobuje výrazné zvětšování hemisfér. Naopak bazální ganglia se zanořují dovnitř hemisfér a vytváří zde např. tzv. corpus striatum. Komunikaci mezi polokoulemi zajišťuje kalózní těleso.[2]

Lidské hemisféry

U člověka jsou hemisféry relativně dobře patrné již v pátém týdnu embryonálního vývoje jako dvě laterální výchlipky koncového mozku.[3] Člověk patří k živočichům gyrencefalním, což znamená, že povrch koncového mozku (resp. hemisfér) je zprohýbán do mozkových závitů - gyrů.[4] Proto mozková kůra tvoří hlavní součást hemisfér. Dalšími strukturami jsou striatum a amygdala.

Funkce hemisfér

Podrobnější informace naleznete v článku Lateralizace mozkových funkcí.

Reference

  1. BUTLER, Ann B.; HODOS, William. Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation. : John Wiley and Sons, 2005. 
  2. LINZEY, Donald W., et al. Vertebrate Biology. : The McGraw−Hill Companies, 2003. 
  3. T. Sadler. Langman's Medical Embryology. 9th. vyd. : , 2003. 
  4. Neuroanatomie I . Dostupné online. 

Externí odkazy