Softwarová licence

Vývoj softwaru
	(existující články);
	Základní aktivity;
	Analýza požadavků; Build; Design / Webdesign (historie); Ladění; Proces; Programování; Release management; Testování;
	Paradigmata a obecné modely;
	Agilní řízení; AOP; Architektura; Deklarativní programování; Funkcionální programování; Generické programování; Imperativní programování; Integrace; Inženýrství; Logické programování; Metaprogramování; Metodické přístupy; OOP; Projektování; Prototypování; Strukturované programování; Životní cyklus;
	Metodiky, postupy, frameworky;
	Agilní metodiky; DevOps; DAD; FDD; FURPS; Kanban; Lean; OOAD; Profilování; Průběžná integrace; RAD; RUP; Scrum; TDD; Trasování; Unit testing; Verzování; Virtuální paměť; Vodopád; XP;
	Příbuzná témata;
	BPMN nástroje; Distribuce/kolekce; Dokumentace; DDS; Help desk; chyba-bug; Implementace; Licence; Použitelnost; Procesní řízení; Projektové řízení; Quality assurance; SLA; Údržba; Zdrojový kód;
	Programátorské nástroje;
	Bug-trackingové nástroje; CASE nástroje; Debuggery; IDE; Interprety; Linkery; Návrhové vzory / antivzory; Překladače; Repozitáře; Textové editory; SDK;
	Standardy a odborná sdružení;
	CMMI; Common Criteria; IAB; IEEE standards; IETF; ISMS; ISO 9001; ISO/IEC; ITIL; Standardy kybernetické bezpečnosti; W3C;
	Slovníčky, seznamy;
	Seznam programovacích jazyků;
	Seznam zkratek ve výpočetní technice;

Softwarová licence je v informatice právní nástroj, který umožňuje používat nebo redistribuovat software, který je chráněn zákonem. V České republice se jedná o autorský zákon číslo 121/2000 Sb.

Charakteristika

Softwarové licence jsou obvykle velmi komplikované, takže jejich tvorbu přenechávají autoři software právníkům. Některé licence jsou předem vytvářeny tak, aby je mohli autoři snadno použít. Volbu licence provádí obvykle autor software, někdy k ní doplňuje vlastní dodatky, případně používá více licencí, přičemž volba vhodné licence je ponechána na uživateli. Často se používá licence ve formě EULA. Autor může licenci měnit. V případě kolektivního díla se obvykle vyžaduje souhlas všech autorů, a proto se často autoři záměrně vzdávají autorství ve prospěch třetí strany, která pak stanovuje licenci.

Příklady licencí

BSD licence
GNU General Public License (GNU GPL)
GNU Lesser General Public License (GNU LGPL)
MIT Licence
Mozilla Public License
Apache License
Artistic License

Licence využívané hlavně určitým výrobcem

Přísně vzato nejde o licence

Otevřený software – software poskytované s licencí, která umožňuje získat jeho zdrojový kód
End User License Agreement (EULA) – akt uzavření smlouvy s koncovým uživatelem
Volné dílo – dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chráněna, může být volně využíváno za dodržení určitých podmínek

Některé způsoby distribuce

Adware – programy, které mají integrovanou reklamu
Cardware – autor žádá uživatele o zaslání pohlednice
Donationware – autor žádá uživatele o příspěvek na své konto nebo na dobročinné účely
Demo – funkčně nebo časově omezená verze komerčního software, která se šíří zdarma
Freeware – software, jehož užívání je naprosto zdarma
Shareware – software, který lze volně distribuovat a zdarma vyzkoušet, pro další používání je třeba zaplatit
Abandonware či orphanware – program, který již není výrobcem prodáván ani podporován, leč je tolerováno jeho šíření neoficiálními kanály

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu softwarová licence na Wikimedia Commons

Literatura

Štědroň, B., Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha 2010, ISBN 978-80-7357-555-7

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.