Tento článek se bude zabývat tématem Software z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout ucelenou a kompletní vizi tohoto tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Software, přičemž budou poskytnuty podrobné a aktualizované informace, které umožní čtenáři plně porozumět jeho důležitosti a relevanci v aktuálním kontextu. Stejně tak budou prozkoumány různé studie, výzkumy a názory odborníků na Software s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a pochopení tohoto tématu. V celém článku se budeme ponořit do konkrétních aspektů Software, zdůrazní jeho dopad v různých oblastech a jeho vliv na současnou společnost.
Software (též česky programové vybavení, někdy psáno též počeštěně softvér)[1] je v informatice sada všech počítačových programů používaných v počítači, které provádějí nějakou činnost. Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uživatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje (viz embedded system).
Software je protiklad k hardwaru, který zahrnuje všechny hmatatelné součásti počítače (elektronické obvody, skříň, grafické karty, atd.).
Jelikož software je zpravidla považován za autorské dílo, koncoví uživatelé ho využívají na základě licencí od jejich autorů.
Definici ani rozdělení software není možné zcela přesně určit, protože existuje velmi mnoho pohledů na to, jak by měla být provedena. Dále se diskutuje o některých aspektech.
Software můžeme definovat i tak, že to je v počítači vše, co není hardware (tj. vše kromě fyzických součástí počítače). Avšak v tomto případě zahrnujeme mezi software i data, která typicky není možné vykonat procesorem, protože neobsahují strojové instrukce pro procesor počítače, ale data popisují obrázek, textový dokument a podobně. Označení software se tak někdy vztahuje jen na programy, ale může se vztahovat i na data.
V některých případech lze však na data pohlížet i jako na program (například programy zkomprimované do ZIP souboru). Hranice mezi výkonným software (programem) a daty je nejasná i v případě HTML souborů obsahujících webové stránky, protože v nich může být úryvek programu v JavaScriptu nebo jazyce PHP. Lze nalézt i další příklady.
Software může provádět i nezamýšlenou činnost a v takovém případě hovoříme buď o programátorské chybě nebo o počítačových virech, malware, spyware, trojských koních a podobném nežádoucím software. Důvodem existence nežádoucího software jsou zlé nebo nečestné úmysly jejích tvůrců, kteří zneužívají chyb ostatních software (webový prohlížeč, e-mailový klient, ale i v operačním systému a jinde) nebo neznalosti obsluhy počítače (viz sociální inženýrství). Běžný uživatel počítače obvykle nemá dostatečné technické znalosti, aby takový software rozeznal nebo dokonce zabránil v jeho činnosti. Proto existují antivirové programy, antispyware a další programy, které leží na pomezí aplikačního a systémového software a pokouší se činnost nežádoucího software eliminovat.
Podle funkce můžeme software rozdělit na několik skupin:[1]
Podle finanční dostupnosti můžeme software rozdělit na:
Retail verze softwaru je tzv. krabicová verze softwaru, která může být nainstalována na libovolný počítač. Může být tedy současně nainstalována vždy jen na jednom počítači, nebo podle počtu licencí na více počítačích, je však možno ji libovolně přenášet z počítače na počítač.[zdroj?]
Lze vymyslet i různá další rozdělení podle druhu, účelu, vzhledu, funkčnosti – například oddělit softwarové knihovny.
Z hlediska bezpečnosti se používají kategorie jako například malware (škodlivý software), ransomware (vyděračský software), spyware (špehovací software). Existují i další skupiny jako adware (reklamní software). Nechtěný předinstalovaný software se nazývá bloatware.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Computer software na anglické Wikipedii.