V níže uvedeném článku se bude Kanban zabývat z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma. Tento článek si klade za cíl nabídnout úplný pohled na Kanban, od jeho původu a historie, přes jeho aktuální současnost až po možné budoucí důsledky. Budou analyzovány jeho různé aspekty, prozkoumány jeho různé interpretace a diskutovány kontroverze kolem něj. Kromě toho budou zkoumány implikace, které má Kanban v různých kontextech, a budou prezentovány úvahy a názory odborníků v této oblasti. Tento článek se bude bezpochyby snažit osvětlit Kanban a jeho dopad na společnost.
Kanban (japonsky 看板), doslova znamená "cedule" nebo "billboard", je koncept úzce spojený s principy štíhlé výroby a systémem Just In Time výroby (JIT). Podle jeho zakladatele, Taiičiho Óno, je kanban jedním z prostředků, kterými je dosahováno výsledků JIT.[2][3]
V praktickém profesním i osobním životě je Kanban nejčastěji znázorňován jako tabule, která má několik sloupců. Každý sloupec představuje jednu etapu životnosti úkolu. Úkoly se pak přesouvají od levého sloupce k pravému. Mezi typické životní cykly úkolů patří Zásobník, Schváleno, Pracuje se, Dokončeno (volné překlady z anglických termínů Backlog, To Do, In Progress, Done).
Při použití této techniky přesouvání úkolu se výrazně zrychlí proces jejich řešení a zlepší se přehled o jednotlivých činnostech. Tradičně se používají při agilním programování, ale je možné ho použít v jakémkoliv oboru, případně i denním životě.