Sedlo (Číměř)

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Sedlo
Kaple sv. Anny
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Číměř
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°2′54″ s. š., 15°2′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	106 (2021)[1]
Katastrální území	Sedlo u Číměře (10,93 km²)
PSČ	378 33
Počet domů	62 (2021)[2]
Sedlo
Další údaje
Kód části obce	147036
Kód k. ú.	747033
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlo (německy Heumoth) je vesnice, část obce Číměř v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Číměře na pomezí České Kanady a Třeboňské pánve. Sedlo leží v katastrálním území Sedlo u Číměře o rozloze 10,93 km².

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1652,^[3] kdy Sedlo patřilo k jindřichohradeckému panství a bylo spravováno číměřskou rychtou. Roku 1654 bylo ve vesnici celkem 33 usedlostí osazených (z toho 17 selských) a jedna pustá. V letech 1938 až 1945 bylo Sedlo v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno (pod názvem Heumoth) k nacistickému Německu.^[4]

Sedlo je vrcholně středověkého původu. Vesnice byla nejspíše vystavěna při velké kolonizaci hvozdů při česko-rakouské hranici ve druhé polovině 13. století nebo počátkem 14. století. Středověký původ vesnice vyplývá především z její půdorysné struktury. Zástavba velkých usedlostí je soustředěna do dvou pravidelně parcelovaných řad. Víska má obdélníkovou náves o šířce cca 100 až 120 metrů, obě kratší strany (severní a jižní) zůstaly nezastavěny. Dominantou návsi je kaple svaté Anny z let 1894–1895. Sedlo je pro své urbanistické a architektonické kvality navrženo k prohlášení za vesnickou památkovou zónu.

Nacházejí se zde Obecní rybník a dva menší rybníčky na návsi, Kapličák a menší nádržka, původně hasičská. Svojí velikostí a využitím je dominantní rybník Sedelský, který leží za vsí směrem na Bílou. Sedelský rybník napájejí potoky Bílý a Novoveský. Rybník je využíván k chovu ryb, chovu divokých kachen a zejména slouží pro místní obyvatelstvo jako rekreační. Kolem Sedla a částečně i samotným Sedlem protéká Bílý potok, který se na jižním okraji vesnice vlévá do Koštěnického potoka, jehož niva je podél jihovýchodní hranice katastrálního území chráněna jako přírodní památka Koštěnický potok.

Při sčítání lidu v letech 1850–1979 Sedlo bylo samostatnou obcí v okrese Jindřichův Hradec. Od 1. července 1979 je částí obce Číměř v okrese Jindřichův Hradec. V letech 1961–1979 k obci patřily Bílá a Lhota a od 26. listopadu 1971 do 30. června 1979 také Nová Ves.^[7]

Sedlo si oblíbil cestovatel a publicista Jiří Hanzelka, který zde řadu let bydlel. Ke společenským událostem patří recesistický prvomájový průvod s veselicí nebo Fichtl Trophy – závod motocyklů do 50 cm³.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlo na Wikimedia Commons
• Sedlo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Obecní kronika

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.