Rudolf Jaroslav Kronbauer

V tomto článku vás zveme do vzrušujícího světa Rudolf Jaroslav Kronbauer. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Rudolf Jaroslav Kronbauer, od jeho původu až po jeho vliv na současnou společnost. Ponoříme se do jeho důsledků, jeho významu dnes a jeho potenciálního dopadu v budoucnu. Stejně tak budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků v oboru s cílem poskytnout vám širokou a obohacující vizi o Rudolf Jaroslav Kronbauer. Připravte se v tomto článku objevit vše, co potřebujete vědět o Rudolf Jaroslav Kronbauer!

JUDr. Rudolf Jaroslav Kronbauer
Rudolf Jaroslav Kronbauer (1903)
Rudolf Jaroslav Kronbauer (1903)
Narození17. července 1864
Lichoceves
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. března 1915 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materprávnická fakulta Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Povoláníprávník, publicista
spisovatel
divadelní a výtvarný kritik
DětiJarmila Kronbauerová
PříbuzníArtur Kronbauer[1] a Karla Slavíková-Welsová (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Jaroslav Kronbauer (17. července 1864 Lichoceves u Noutonic[2] – 25. března 1915 Praha-Podolí[3][4]) byl český novinář, spisovatel, divadelní a výtvarný kritik.

Život

Narodil se jako čtvrté z devíti dětí (třetí ze sedmi synů) Viléma Kronbauera (1821–1890), hospodářského správce statku v Lichocevsi, a jeho manželky Rosalie, rozené Šrajerové (* 1839).[5] Roku 1883 maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Roku 1884 se stal redaktorem Hlasu národa a začal přispívat také do dalších periodik. Zároveň nastoupil jako úředník do ústavu pro duševně choré v Kosmonosích. Roku 1885 se rodina přestěhovala do Prahy. Rudolf pokračoval v publicistice, ale také v úřední praxi, nyní v Zemské porodnici v Praze.[6] Dekretem z 18. dubna 1888 byl jmenován účetním asistentem zemského výboru Království českého.[7] V letech 1896–1902 vystudoval práva na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, v únoru 1902 za předsednictví prof. Albína Bráfa vykonal rigorosní zkoušku a získal doktorát.[8] Poté byl jmenován komisařem na zemském finančním ředitelství v Praze.

Jako redaktor Hlasu národa působil jednak společně s Václavem Štechem: redigovali Noviny mládeže, dále sám v letech 1888–1897 vedl beletristickou Nedělní přílohu. V letech 1902–1908 přispíval také do Kalendáře česko-židovského a do Česko-židovských listů. Jako kritik divadla a výtvarného umění publikoval pod pseudonymem "J. Hasina", nebo pod šiframi Dr.K, Dr.R.J.K., R.K, -auer.[6] Byl divadelním referentem a redaktorem Národních listů, členem redakce Máje a spoluorganizoval stejnojmennou novinářskou organizaci. Napsal řadu napínavých beletristických prací, jak povídek, tak románů. Je také autorem vzpomínkových knih.[9] Za svůj život mnoho fotografoval. Do knih jiných spisovatelů přispíval fotografiemi, byl autorem fotografií mnoha herců a dalších známých osobností. A také autorem řady malých grafik, některé z nich byly použity na pohlednicích. Používal pseudonym A. Stráň. Jezdíval rád do Bakova nad Jizerou na prázdniny i s rodinou.

Byl pohřben v Praze na Olšanech.

Rodina

Oženil se s Emilií, rozenou Kettnerovou (* 1868), se kterou měl dcery Jarmilu (* 1893), Emilii (* 1894) a Johannu (* 1899)[10]. Jarmila (* 1893) byla známá jako herečka, zpěvačka a pedagožka, oceněná jako zasloužilá umělkyně.

Právníkem byl také Rudolfův mladší bratr Artur (* 1866)[11]. Bratr Jindřich (* 1869) se stal lékárníkem. Obě sestry se staly učitelkami, Karla Slavíková-Welsová-Kronbauerová (* 1862) se později stala herečkou Národního divadla a divadelní pedagožkou.

Literární dílo

Povídková tvorba

  • Z posledních stanic (1890)
  • Bez matek a bez otců (1899)
  • Z pražských katakomb (1903)
  • Ze života naší bohémy (1904)
  • Záhadné příběhy a vzpomínky (1904)
  • Dvanáct hodin v pancéřové síni (1905)
  • Sedmá velmoc (1907)
  • Dana a jiné povídky (1907)

a jiné

Romány

  • Řina (1902) - Roku 1926 Jan S. Kolár tento román přepsal do scénáře a natočil ho jako němý film Řina, tři lásky Řiny Sezimové, s Jarmilou Kronbauerovou v hlavní roli.
  • Krásná Uherka (1905)
  • Snoubenci umělecké lože (1912)
  • Osiřelé dítě (1919)
  • Duelanti (1906)
  • Alma
  • Jedináček
  • Jizvy (1901)

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Noutonice 19, s. 40. Dostupné online.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podskalí, sign. TRP Z13, s. 49
  4. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podolí, sign. POD Z4, s. 187
  5. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Kronbauer, Vilém
  6. ↑ a b Slavíček 2016, s. 725
  7. ↑ http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=D17CDB01216811E18187002215111B5A&scan=1#scan1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Kronbauer, Rudolf
  8. ↑ Archiv Univerzity Karlovy, zkušební protokoly doktorů právnické fakulty
  9. ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Rudolf Jaroslav Kronbauer, s. 54. 
  10. ↑ Archiv hl. m. Prahy: Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva
  11. ↑ , Zkušební protokoly doktorů právnické fakulty

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 725, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy