V tomto článku prozkoumáme význam Rovnokřídlí v moderní společnosti. Rovnokřídlí je téma, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V průběhu historie hrál Rovnokřídlí klíčovou roli ve způsobu, jakým lidé komunikují mezi sebou navzájem a se světem kolem nich. V tomto smyslu je Rovnokřídlí nejen tématem akademického zájmu, ale má také praktické důsledky v každodenním životě. Prostřednictvím podrobné analýzy Rovnokřídlí budeme schopni lépe porozumět jeho vlivu na naši společnost a vývoj lidstva.
![]() | |
---|---|
![]() Saranče Melanoplus femurrubrum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | rovnokřídlí (Orthoptera) Latreille, 1793 |
podřády | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rovnokřídlí (Orthoptera) je skupina hmyzu, do které patří kobylky, cvrčci, saranče a příbuzní živočichové. Vyvíjejí se proměnou nedokonalou.
Rovnokřídlí mají kousací ústní ústrojí, skákací zadní nohy a samci vyluzují cvrčivé zvuky stridulací. V současné době je však tento řád rozdělován na dvě podskupiny. První z nich je skupina Ensifera (kobylky), jejíž zástupci se vyznačují dlouhými tykadly, sluchovými orgány v předních holeních, samice nápadným kladélkem a samci zvuky vyluzovanými třením předního páru křídel o sebe (tzv. alární stridulace). Naproti tomu zástupci skupiny Caelifera (saranče) mají tykadla většinou krátká a kladélko nenápadné. Sluchové orgány jsou umístěny na bocích předních článků zadečku a samci stridulují třením stehen zadních nohou o křídelní žilky (tzv. femoroalární stridulace).
Rovnokřídlí jsou luční, většinou teplomilní živočichové (kobylka), ale někteří žijí i pod zemí (např. cvrčci a jim příbuzná krtonožka). Jsou často draví (živí se např. jiným hmyzem), někteří rostlinožraví (např. saranče) mohou při své migrující části svého životního cyklu páchat velké škody v zemědělství. V Česku žije kolem 100 druhů rovnokřídlých, někteří původně jihoevropští (např. koník skleníkový, cvrček domácí) však jen v blízkosti lidských příbytků, kde je teplejší klima.
Někteří rovnokřídlí – např. krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) – jsou významnou složkou edafonu, resp. zooedafonu.
Tato skupina hmyzu má velmi dlouhou evoluční historii, sahající až do prvohor. V roce 2012 byl poprvé rekonstruován zvuk, který vydávala pravěká (jurská) kobylka druhu Archaboilus musicus v době před 165 miliony let. Další výzkum publikovaný koncem roku 2022 tyto poznatky ještě více rozšířil a upřesnil.[1]