V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Robert Nápravník na současnou společnost. Robert Nápravník se v posledních letech stal tématem rostoucího zájmu, protože jeho vliv pokrývá různé oblasti každodenního života. Od svého vzniku Robert Nápravník vyvolal debaty a kontroverze a také způsobil významné změny ve způsobu, jakým lidé vnímají a prožívají svět kolem sebe. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty Robert Nápravník a zkoumat jeho důsledky pro kulturu, politiku, technologii, ekonomiku a osobní životy lidí. Pomocí multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží osvětlit hluboký dopad, který má Robert Nápravník na moderní společnost.
JUDr. Robert Nápravník | |
---|---|
Narození | 17. června 1839 Humpolec ![]() |
Úmrtí | 28. února 1877 (ve věku 37 let) Vlašim ![]() |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | překladatel, novinář a spisovatel |
Příbuzní | Arnoštka Libická (sestra) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Robert Nápravník (17. června 1839, Humpolec[1] – 28. února 1877, Vlašim[2]) byl novinář a překladatel románů a divadelních textů, zejména z francouzštiny a italštiny. Používal pseudonymu J. Drn.
Pocházel z kupecké rodiny. Jeho sestra byla herečka Arnoštka Libická (1835-1893). Vystudoval gymnázium v Německém Brodě a právnickou fakultu v Praze (doktorát získal roku 1867). Za svých studií se podílel na veřejném životě redakčních prací v Hlasu a Národních listech. Jako jejich odpovědný redaktor byl souzen pro tiskové přečiny a jen amnestie ho uchránila před vězením. V roce 1867 mu byla vrácena procesem odňatá politická práva, o rok později se stal členem výboru spolku Slovanská lípa. Aktivně působil v Akademickém čtenářském spolku(1858 a 1861 byl předsedou) a v Umělecké besedě (od 1863), kde se stal předsedou Literárního odboru. Přátelil se s literáty z okruhu Národních listů, zejména s Janem Nerudou. Po dosažení doktorátu vykonával v Praze advokátskou praxi. Roku 1874 se usídlil ve Vlašimi a zanechal literární práce.