Ramot (Jeruzalém)
V tomto článku prozkoumáme dopad Ramot (Jeruzalém) na dnešní společnost. Od svého vzniku upoutá Ramot (Jeruzalém) pozornost lidí po celém světě a vyvolává vášnivé a emotivní diskuse. V průběhu let se Ramot (Jeruzalém) vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a ovlivnil různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím této analýzy prozkoumáme roli, kterou Ramot (Jeruzalém) hraje v kultuře, politice, ekonomice a dalších oblastech, a také její vliv na způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme snažit lépe porozumět dopadu, který Ramot (Jeruzalém) měla a nadále má na naši společnost.
Ramot (hebrejsky: רמות, doslova Výšiny, nazýváno též Ramot Alon, רמות אלון, Alonovy výšiny) je židovská čtvrť v severozápadní části Jeruzaléma v Izraeli, situovaná z větší části ve Východním Jeruzalému, tedy v části města, která byla okupována Izraelem v roce 1967 a začleněna do hranic Jeruzaléma.
Geografie
Leží v nadmořské výšce přes 700 metrů, cca 5 kilometrů severozápadně od Starého Města. Na východě s ní sousedí židovská čtvrť Ramat Šlomo, na jihovýchodě průmyslová zóna Har Chocvim. Nachází se na vyvýšené náhorní terase, která je na východě a jihu ohraničena zářezem údolí potoka Sorek, do kterého z prostoru čtvrti ústí boční vádí Nachal Ramot, a na západě údolím vádí Nachal Šmu'el, na jehož protější straně stojí arabská vesnice Bajt Iksa. Terén stoupá dál k severu, kde již vstupuje na odlesněné planiny mimo městské hranice Jeruzaléma, tedy na Západní břeh Jordánu. Zde leží historická lokalita s arabskou vesnicí Nabi Samwil a muslimským i židovským posvátným místem (hrobka Samuela). Severně od Ramot byla počátkem 21. století zčásti zbudována Izraelská bezpečnostní bariéra, která od Jeruzaléma oddělila některé arabské oblasti. Čtvrtí prochází lokální silnice číslo 436 z Jeruzaléma do izraelské osady Giv'at Ze'ev. Jižně od čtvrti probíhá dálnice číslo 1. Podél východního okraje Ramot pak prochází nová dálniční komunikace Sderot Menachem Begin.[1][2]
Dějiny
Byla založena roku 1974. Jméno je odvozeno od biblického popisu smrti proroka Samuela z 1. knihy Samuelovy 25,1: „Když Samuel zemřel, všechen Izrael se shromáždil a oplakával ho. Pochovali ho v jeho domě v Rámě. A David nato sestoupil do Páranské stepi“[3] Nynější čtvrť byla plánovitě zbudována jako soustava několika samostatných urbanistických okrsků. Ramot Alef, Ramot Bet, Ramot Gimel, Ramot Dalet a Ramot Polin. Později byl název rozšířen na Ramot Alon (podle Jigala Alona, izraelského politika). Nachází se tu samostatná občanská vybavenost jako školy, zdravotnická zařízení i pracovní místa. V 90. letech 20. století sem zamířila výrazná přistěhovalecká vlna z bývalého SSSR a Etiopie. V posledních deseti letech roste podíl ultraortodoxních Židů. Ti se soustřeďují zejména do části Ramot Polin na severu čtvrti. Výstavba zde stále pokračuje.[4][5]
Demografie
Plocha této městské části dosahuje 4979 dunamů (4,979 kilometru čtverečního).[6]
| Rok | 2000 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 37 934 | 38 992 | 39 383 | 40 027 | 40 367 | 40 837 | 41 448 | 42 246 |
Reference
- ↑ Ramot, Jerusalem, Israel . Google Maps . Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ amudanan.co.il . amudanan.co.il . Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ 1S 25, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Ramot . eifermanrealty.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-05. (anglicky)
- ↑ Ramot . jerusalem.muni.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-11. (anglicky)
- ↑ a b Settlements in East Jerusalem . Foundation for Middle East Peace . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-18. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramot na Wikimedia Commons
