V dnešní době se Rakouské vévodství stalo tématem velkého významu v dnešní společnosti. S rozvojem technologií a rychlou globalizací se Rakouské vévodství stává stále aktuálnějším tématem diskusí v různých oblastech. Ať už v sociální, politické, ekonomické nebo environmentální sféře, Rakouské vévodství představuje zlom, který poznamenal před a po ve způsobu, jakým se společnost vyvíjí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Rakouské vévodství, od jeho dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na globální krajinu.
Rakouské vévodství Herzogtum Österreich
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Rakouské vévodství (německy Herzogtum Österreich) byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous. Vznikl v roce 1156 povýšením dřívějšího markrabství na vévodství.
V roce 1156 listinou Privilegium minus povýšil císař Fridrich I. Barbarossa Rakouské markrabství na vévodství.
Poté, co vymřel po meči rod Babenberků, si český král Přemysl Otakar II. vzal Markétu Babenberskou a stal se roku 1251 rakouským vévodou. Již v roce 1278 však v rámci bojů o babenberské dědictví porazil Rudolf I. Habsburský českého krále v bitvě na Moravském poli a zajistil si Rakouské vévodství pro svůj Habsburský dům.
V roce 1359 bylo Rakouské vévodství povýšeno na arcivévodství, oficiálně uznané římským císařem až roku 1453.