V dnešním světě se Převor stal tématem rostoucího zájmu a debat. S tolika různými názory, výzkumy a perspektivami je těžké dospět k definitivnímu závěru v této věci. Je však nepopiratelné, že Převor probouzí vášně a zpochybňuje mentalitu lidí. Ať už je nahlíženo z vědecké, sociální, politické nebo ekonomické perspektivy, Převor nadále vyvolává kontroverze a ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Převor a pokusíme se vnést trochu světla do tohoto velmi složitého tématu.
Převor (z latinského prior) je představený kláštera u dominikánů, augustiniánů, milosrdných bratří a jiných katolických řádů nebo zástupce opata (např. u řádu premonstrátů, benediktinů, cisterciáků). V domech rytířských řádů převor podřízený velkopřevorovi řídí konvent duchovních členů. O zřizování převorů (a jejich náměstků tzv. podpřevorů) rozhoduje ústava jednotlivých řádů. Nejvyšší představený kartuziánů a augustiniánů se nazývá generální převor.
Slovo je odvozeno z latinského prior – první. V ženských klášterech se užívá slova převorka nebo převoryše.
V Řeholi sv. Benedikta ze 6. století se toto slovo objevuje několikrát, ale ještě neznačil specifickou funkci, nýbrž obecně představeného mnichů. S Clunyjskou reformou v 10. století termín získal specifický význam, a to obdobný funkci probošta.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prieur na francouzské Wikipedii.