Primus Sobotka | |
---|---|
Primus Sobotka (1884) | |
Narození | 29. ledna 1841 Horní Nouzov u Velimi Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 1. srpna 1925 (ve věku 84 let) Praha Československo Československo |
Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | spisovatel, překladatel, novinář, etnograf a básník |
Alma mater | Univerzita Karlova |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Primus Sobotka (29. ledna 1841 Horní Nouzov u Velimi – 1. srpna 1925 Praha) byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf.
Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi Josefu Sobotkovi a Anně roz. Šimůnkové. Jeho sourozenci byli: Ferdinand (1835–1899), Anna (1843) a Josef (1845). S manželkou Karolínou roz. Voigtovou (1845–1919) měl dvě dcery: Karlu Schiffmerovou (1880–1952) a Boženu Novákovou (1881–1962).
Vystudoval akademické gymnázium a pražskou Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování.
V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, jako oficiál (úředník) české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil (viz níže), v letech 1886–1892 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného.
Zabýval se slovanskou mytologií a folklórem, zejména významem přírody v podání venkovského lidu. Jeho nejdůležitější prací bylo Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských (1879). Původně zamýšlel k této práci doplnit i dva další díly týkající se živočišstva a neživých věcí, ale vyšly jen některé pasáže v časopisech.
Roku 1882 vydal Výklady prostonárodní z oboru jazykozpytu, bájesloví, psychologie národní atd.
Známá a populární byla i Kratochvilná historie měst a míst v zemích koruny Svatovácslavské (1884–1885), sbírka lidového humoru, v níž lidé škádlí a jemně zesměšňují obyvatele okolních obcí. Části vycházely na pokračování v Humoristických listech a setkaly se s velkým ohlasem čtenářů, kteří ochotně zasílali autorovi vtipy a průpovídky ze svého bydliště. Po vzniku ČSR knihu doplnil o Slovensko, Podkarpatskou Rus a Lužici.